Veterán za popelnici

Ležel za popelnici a vzdychal

starý vysloužilec

koberec

-         to je ale smrad, říkal si

-         včera jsem zmoknul, dnes se peču, ach jo

trochu se protáhnul, aby měl větší pohodlí

tráva ho pošimrala po roztřepené obrubě

kýchnul a zasnil se

-         tak hebká a voňavá, jako já za mlada

tehdy ležel v prodejně, říkali mu kovral a chválili jak je pěkný

dokonce i hladili a jó, hebký, heboučký, hhhmmm...

pak se přestěhoval do bytu, to byla krása

měl rád rodinný život, inu, domácký typ

nohy mu tančily po tváři

malé i velké

ty malé pak vyrostly

ale před tím, tolik péče

každý den po něm rejdil vysávač, před Vánoci ho čistili

na to se vždy těšil

postavili na něj stojan, do stojanu stromeček

všechno vonělo, stromeček po nocích vyprávěl o lese

pak začal ztrácet jehličí

to píchalo

putoval k popelnici

ach jo, teď už ví jaké to je

kolem šli cikáni

sbírali na rozvrzaný kočárek staré krámy

-         jééé, koberec

-         ten je ale škaredý a starý

tak to bylo necitelné

-         nikomu už nestojím za hezké slovo, zavzlykal

přemýšlel co ho ještě čeká

inu, poslední cesta

ale ta čeká na každého z nás, na mně, i na tebe

neplakej

tak už to na světě chodí

něco začíná, něco končí