Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seR&E - Vy se nám líbíte
Autor
VH64
Vy se nám líbíte
Jeli jsme s holčičkami na Šumavu. Sami, bez maminky, autobusem. Nejdřív jsme si jen tak povídali, co bylo, co bude, jak bude, jestli babička už všechno má a naše holky jestli budou, všelijak. Po nějaké době jsme se vypovídali z toho nejdůležitějšího a začali jsme zkoumat okolí.
Kousek za námi, přes uličku, seděl pán, ani starý ani mladý, s mladší paní nebo slečnou a pejskem. Nejdřív nás zaujal pejsek, potom i pán se slečnou. Byli na sebe hezky hodní, tak nějak jakoby spolu nebyli dost dlouho na to, aby jim vztah zestárnul. A jak se na ně delší dobu upřeně dívaly dva páry dětských očí a jeden dospělý mužský a přitom si ti tři o nich neskrývaně povídali, začalo na pánovi být víc a víc vidět, že neví, jestli má být potěšený, a nebo jestli se nemá spíš trochu zlobit. Až jsem se na něj usmál a řekl jsem – „Vy se nám líbíte.“ Také se usmál a rozpačitě přikývl.
Asi se mu to nějak rozleželo v hlavě a při nastupování po přestávce ve Strakonicích se u nás zastavil a řekl – „Máte hezké dcery. Sluší vám to spolu“ Usmál jsem se a odpověděl - „My se máme rádi“