Ráno- včera, dnes, zítra ...

Po oknech plazí se paprsky

Proplouvají pokojem

Otevírají mi víčka a potichu šeptají pozvání do dalšího dne.

Nebráním se, jen se chvíli pozdržím ve svém snu, cítím ještě jeho chuť.

Jako mžik trvala noc, co zamhouřil jsem oka, ten přelet do nového dne,

Pro ručičky hodinek pár kroků, kolem dokola.

Nestačím je brzdit a nekompromisně mě čas tlačí dopředu. Proč, když chci zpět.

Už není čas, mít čas…

Za pár let se podíváš na svět mýma očima.

Jednou, až tě slunce probudí, vzpomeň si. Na chvilky, co tlačily nás k zemi a kde jsme teď.