Zase v Bowenu

Zase se dívám na moře,

pro slzy však nevidím,

jak tam nade mnou, tam nahoře

z nebe se snesl bledý dým.

..jako by v čase se vrátila

ta touha utéct

a nevnímat svět

-obrovksý trychtýř, kolotuč snů, nerozvitý květ.

A vlny se perou

jedna s druhou,

omývají břeh,

ale dokud tě nesemelou,

dřív nepopadneš dech.

Až tsunami se prožene

městem dosud spícím,

pak ucítíš můj polibek

tvým zčervenalým lícím.