Neděle své doby

Neděle se líně váli pod dekou s noťasem na klíně

pod lustrem divoce tančí dvě mouchy

jsou ještě mladé, je to vidět

za oknem pošmourno

malí kluci si hrají s míčem

a ve skleničce pomalu kysne nedopité víno

sládnout v bobulích

zrát v sudu

jiskřit ve skle i v očích

vínem být opojným

metyl oslepuje i zabíjí a lidé klidní jako podzimní ráno

prohibice

to bude rána pro státní kasu

ještě že nevyhlásili prohibici na kuřivo a pivo

propad by už nezalátal ani pánbůh

krávou na pastvě

klidně bučet žvýkat

a v teplém vemenu zraje mléko

jak prosté

lidé nadávají na drahotu

mají pravdu

stát dře záda svých ovcí na cáry

a lidé béee béee béeee béee

copak se můžu ozvat? Vyhodí mě!

A mají pravdu

Ať je to ten nebo ten, vyhoďme ho z kola ven!

Jen mocní se poklidně válí u svých bazénu a srkaj whisku

zahalení do imunity

být trávou na horské louce

vlnit se ve větru

umírat pod břitem kosy

vonět v seníku

u sousedů klepou řízky

cinkaj nádobím

všude nezbytné televize s pošahaným programem

děti blbnou na fejzbůku

slečny fotí u zrcadla trapné provokativní fotky

„kundice“ píšou vrstevníci

a úchylové masturbují na netu

být deštěm

poklidně šumět

smýt pach a špínu

vyloupnout v oknech louží barevný svět

možná i duhu nad městem

neděle se válí pod dekou

líná neděle své doby