Jeden den

Hlavní hrdina by měl být v realitě velmi nejistý, plachý, bázlivý, tichý, skromný a především velmi smutný a opuštěný a trouba.

Ve snech je šťastnější, ale stále nejistý a zbrklý.

Int. koupelna - ráno

Muž ve středním věku se pozoruje v zrcadle nad umyvadlem, jak si čistí zuby. Dělá uvážené pohyby, které zjevně pro sebe počítá (bubnování prsty, podupávání nohou). Před vyplivnutím pasty (a počátkem nového odpočítávání na druhé straně čelisti) slyšíme úlevné, huhlavé "a padesát".

Vyplivne druhou várku pasty z úst. Do odtoku pomalu vtéká voda smíchaná s krví. Nad zdí nad umyvadlem si prohlíží sérii mnoha a mnoha vyrytých čárek. Žádnou k nim ovšem nepřidává.

Ext. zastávka autobusu - ráno

Muž ve středních letech čeká na zastávce a nenápadně kouká po mladé ženě. Žena k němu přistoupí a zeptá se:

Žena

Chovejte se jako že se nic neděje.

Žena ukáže na růžovou kabelku.

Žena

Tady v kabelce. Mám tajné materiály, kterých se chtějí zmocnit Rusové. Dělejte, že jste můj manžel. Můj život je ve vašich rukách!

Mužova ruka manželsky pohladí ženě pozadí a usměje se na ni. Ta vykulí oči, je v naprostém šoku. K muži přistoupí skutečný manžel ženy a odstrčí ho od ženy, kterou taktéž odsunuje pryč a ptá se, jestli se znají a že ho určitě podvádí! Posléze se vrací k muži.

Pravý manžel

Narychlo ji odvolali do Kambodže. Musíte to pochopit. Ale teď se raději vypařte, je to tu samý špión!

Muž ve středních letech, na kterého všichni koukají jako na blázna, vycouvá směrem ke keři, který nakonec i s velkými obtížemi (je to keř  proleze.

Ext. park - ráno

Prochází parkem. Zde vidí partu mladých kluků, kteří pokřikují nadávky na chlapce choulícího se na zemi. Muž automaticky zahne, aby se jim vyhnul.

chlapcův hlas

Pomoc!

Muž se zastaví a skrze křoví pozoruje, jak chlapce mlátí.

Vyskočí zpoza keře a míří přímo k agresorům. Frajersky na ně pískne, aby se otočili (nenapadne přeci někoho, kdo je k němu zády). Agresoři ihned vytasí nože. Muž ve středních letech vytasí ukazováček. Boj započne. Dvěma vypíchne ukazováčkem oko a třetího vytahá za pusu (prstem se zahákne za koutek úst a tahá). Čtvrtý ovšem vytáhne pistoli. Muž ve středních letech je nahraný. Agresor míří hlavní na muže a muž míří na agresora prstem. Najednou (po několika málo nezachytitelných pohybech) stojí muž ve středních letech nad zpacifikovaným agresorem a pomáhá zmlácenému chlapci na nohy. Ten si dojatě utírá oči. Je obklíčen rozdychtěnými, pištícími fanynkami, jak vystřiženými z beatlesmánie, a televizními reportéry.

Reportér 1

Cítíte se jako hrdina?

Muž skromně zavrtí hlavou, že ne a rovnou dostává na krk medaili za hrdinství. Než stačí něco říct, ptá se další reportér.

reportér 2

Prý budete hrát Jamese Bonda!

Muž napodobí postoj Bonda a pistoli opět nahradí ukazováčkem.

REPORTÉR 3

Jaký je váš pohled na současnou fiskální politiku Evropské unie?

Muž nafoukne tváře a nakrčí nos. Vypadá trochu tupě. Reportéři oslněně a uznale tleskají, div se nepřetrhnou.

reportér 4

Proč neřeknete Miladě, že ji milujete?

Výraz muže se okamžitě změní, už je zase tím nesebevědomým člověkem. Je celý od krve, zmlacený. Sedí na lavičce vedle Milady. Série několika upocených, trapných okamžiků, kdy Milada vedle sebe okatě aranžuje svou dlaň (aby ji za ni muž mohl chytit). Ovšem než se odhodlá, Milada ruku zase stáhne a položí si ji do klína. Muž si párkrát nervózně odkašle (připravuje si zjevně jistější hlas). Milada k němu při každém odkašlání s nadějí v očích vzhlédne. Muž nakonec neřekne nic. Milada se naštvaně zvedá.

milada

Volal mi dneska Milan. Jestli bych s nim dneska nešla na kafe. Asi pudu. Ve středu nebo ve čtvrtek prej, tak ještě nevim.

Ruka zastaví Miladu. Ta se zpomaleně otočí, vlasy jí vlají. Muž ji pevně sevře a přitáhne k sobě. Milada zavře oči a nabídne svá ústa. Scéna působí po vizuální stránce snově, nereálně.

Muž chce Miladu políbit, z úst (poněkud nechutně) vystrkuje jazyk, snaž se jím správně namířit na Miladina ústa. Nakonec samou nervozitou Miladě olízne bradu. Ta se znechuceně otřese. Snová atmosféra pomíjí.

milada

Tak asi v ten čtvrtek.

Zopakuje pro velký neúspěch muže ve středních letech.

INT. KOUPELNA - RÁNO

Muž opět kouká na sebe do zrcadla, zase si čistí zuby. Opět odpočítává. Jednu stranu dásně končí tichým zamumláním "čtyřicet devět". Vyplivuje pastu.

Sáhne po krabičce vedle kartáčku na zuby. Vyndá žiletku z krabičky a bez zájmu si podřezává žíly. Žádná krev však nevytéká. Muž znuděně vydechne, dá žiletky zpět do krabičky. Na zeď vyrývá žiletkou k houfu čárek jednu další. Odchází z koupelny.