situace

Řešit situaci

      Několikrát jsme se zde otřeli o ošklivosti, které se vloudily do řeči české. Máme tu ošklivost další, zcela rovnocennou s jazykovými hnusy, o který jsem už psal, jako jsou „v podstatě“, „mám pocit že“,“ „prakticky „ "to je o něčem jiném"….
       „Situace“ sama o sobě je urážející lacinou obecnou náhražkou věrohodného  a jazykově sytého popisu dějů a věcí. Když amatér, nejednou i profesionální řečník, novinář, nebo  jakýkoli jiný glosátor ,nemá slov, kterými by řekl, co by povědět  chtěl, uchýlí se k  „situaci“. Je to další z  ošklivostí tvořících takzvanou novočeštinu. Ve své šerednosti je umocněná, když ji (situaci) někdo „řeší“. Je v těch spojených výrazech chudoba jazykové výbavy a nedovzdělanost. 
       „Situace se řešily“ už za komunistického samovládce. Toto slovní spojení patřilo ke komunistickému mozkovému trusu. Řešila se situace v socialistickém hospodářství, taky se řešívala situace na kulturní frontě a pravidelně i mezinárodní situace. Byl to oblíbený výraz přitroublých strýců z komunistických organizací a sekretariátů. 
       „Situace„ a její případné „řešení“ měla zhynout s pádem bolševického monopolu. Žel nestalo se tak. V novinách, rozhlase i televizi se „řeší situace“ dosud. Autoři, když jim dojde slovní zásoba, verbálně  „řeší situaci“ stejně spontánně, jako jejich předchůdci, kteří jídávali svůj chléb z komunistické ošatky. 
      Jakákoli situace a její „řešení“ je vředem na mateřské mluvě a zároveň na mozku těch, kteří takto „obohacují“ těžce zkoušenou mluvu.