Unforgiven: Vlastní báseň

na závěr své série překladů všech "Unforgiven" písniček od skupiny Metallica nabízím vlastní báseň inspirovanou těmito písněmi

plivat krev na cizích křižovatkách několikrát denně se ohlížet zpět probudí se odpuštění vůbec někdy ze své dřímoty? ve studených síních nevztahů na pustých ostrovech vprostřed školních tříd a open-spaců krev utopená v pivu naděje zaváté tekutým pískem co prosvítá? prosvítá něco skrz slupky, kokony, brnění? svítí to slunce na začátku, nebo na konci cesty? vše, co cítím vše, co vím má jistý cejch neodpuštění zarytý v kořenech okoralého srdce čekat na nemožnou konstelaci náhod na to, že loď někam dopluje kam? prostě někam... bude tam další patro, další příležitost k neodpuštění? nebo je to vše jen k tomu, zasmát se odstrašujícímu příkladu až budeme za vodou? vše, co cítím vše, co vím ... nakonec si stejně všichni budeme muset odpustit.

---