Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStal jsem se záhadou obličeje (B)
Autor
chorus
Pak přišla se sponkou války ve vlasech.
A já, abych jí neubližoval, mlčel.
Pak přišla se sponkou války ve vlasech.
A já, v očích jinotaje, zadržoval dech, šamansky papír otáčel. A ukazoval pozdější. Abych se nebál, kreslil jsem jedním do vzduchu s pohledy přes rameno. Chtěl jsem vědět co to je, zase vydechnout a nabrat.
Pak přišla se sponkou války ve vlasech.
A já to viděl z krátký vzdálenosti z obličeje do obličeje. Ve světle.
Pak přišla se sponkou války ve vlasech.
A já, přihlouple se usmíval, pomalu pokřižoval stroj času, možná spal.
Pak přišla se sponkou války ve vlasech a já byl připravenej – byl v tom strojek a nůžky a spousty ostrosti a spousty hmatů a nebezpečný triky bez ozvěny budoucnosti.
Prostě jsem se klasicky přibližoval přes zrcadlo alkoholu.