Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte senezvěstná/ ve jménu
Autor
médea
nezvěstná/ ve jménu
v podzimních komenského sadech
je to podstatné, naleziště, to ožití skladovaného
listí, svěží ve zvuku i uplatnění:
představ si deku přehozenou přes tělo
jak ti s rozmyslem rozkvétají plíce,
jak toto slunné odpoledne drží tě za nohy, hlavou dolů
k rozednění
zakopáváš, věčná ostravská asketko
o zpuchřelý pařez, nedohledáš jméno stromu, a přece jenom
možná něčí, žilnaté paže
snad rozpáraly ten neznámý kmen a vystrouhaly housle
zapečetily víc, než nohy mohou unést:
lehkost přecházení od tónu k tónu
cítíš tu podobnost, ale přesto tápeš na vzestupu
dobré znamení pro koho, nalézáš se jako dva synové
znovu se přijmout, (v hračku nebo do ulity)?
znovu se odevzdat jako dědičný šperk?
ne, nevěříš, že když se na ten pařez postavíš, zahlédneš
na obzoru,
z potřeby protáhnout se, v šedivých panelácích, na počátek
a obráceně,
spoléhat na odpuštění z rozličnosti; oko ti to nepřiznává
vnější zvuková pravidla ruší,
až k nevrlosti
a přitom chtělas být tím, komu naslouchají
přidržet za ucho
jako za nehty pole, přivoň,
připomíná něco pevného, na čem lze vyrůst
od stop až po výřezy
podob věrně přiléhajících do slov
25 názorů
Hehe, asi jsem to nenapsal úplně nejšťasnějc. Takže: nesrovnávám autory ve smyslu toho, jak píšou, ani jejich schopnost imaginace a podobnejch věcí patřících k poézii, ale jen a jen takovou tu "přidanou hodnotu," kterou si z některých básní odnesu.
Ale neboj, to se mi zrovna na Písmáku nebo Totemu povede sotva párkrát do roka. ÷)
Jináč právě osobitost autora je pro mne dost důležitým faktorem při mém tolik a tolik subjektivním hodnocení jednotlivých textů, to mi věř - opravdu, fakt! ÷)
jejdavilda
29. 10. 2012no v těch sadech jsme běhali od radnice do Přívozu každou hodinu TV takže mi to tak idylicky nepřijde , přesto*
tartaro: a víš ty, že když mi hlavou blesklo to otěch houslích, okamžitě ses mi připomenul ty ;))
berg: asi máš pravdu, svůj vlastní pohled na věc ;)
a máš pravdu, není to zásadní text, jenom taková pocitovka - uhnětená bublina z představy (myslím, že do představ přirovnání se hodí, nehledej v tom výmluvu, omluvu, jen konstatování), prožitého a momnetálního pocitu - stačí do ní dloubnout prtem a puf. a je po zachycení okamžiku, nic, jen minulost...
něco jako: včera jsem sem ten text dala a dneska, prvděpodobně bych ho napsala úplně stejně a přesto jinak - hůř, líp, nevím ;)
slibuji, že u dalších textů, se nad sebou zamyslím, i když... ale pokusit se můžu
díky za čtení a za
a jenom okrajově, nemyslím, že srovnávání autorů je zrovna nejšťastnější (ne, neboj, necítím se ublížená), jenom mám názor, že každý autor má svůj vlastní podpis, každý jsme svou vlastní individualitou
a taky souhlasím, lei píše moc hezky! ;)
Já mám věčnej problém s ve zdejších vodách tolik oblíbenou obezličkou JAK, JAKO (myslím ve smyslu částečného položení vlastní opovědnosti za text na oltář poetického kitche÷). V téhle básni jsi dosáhla slušného průměru čtyř přirovnání - dobrá práce.
Jináč zasejc pěkný obrazy, slušná atmosféra... prostě hezkej podzimní text, ve kterém mi ale chybí místo, ze kterého by mi skutečně" zatrnulo".
Když to porovnám (i když vím že srovnávám jablka a hrušky) třá s posledním textem Leie na Totemu, mušim konstatovat, že on (jen a jen dle mé nepatrnosti) dosáhl daleko většího oučinku na daleko menší ploše.
Nu což, i tak ale zvězdočka bůdět, patamu što zděs tvaje stichy jsou i přes všechny výhrady nadprůměrnej počin. ÷)) *
marcela.m.
29. 10. 2012Krása..***