Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHRYZZLI GRIZZLY
Autor
HERO IN BLOOD
25. 8. Kapitola čtvrtá – Mekka
Hned ráno, ještě za svítání nás přivítalo město Montreal. Hned na úvod se přiznám bez mučení, že jsem se do tohoto města toužil vždy podívat. Jsem velký fanda a blázen do všeho možného...a jednou z mojich posedlostí je místní hokejový tým Canadiens, kterému již léta věrně fandím a zároveň i na místní borce rád vsázím a tím pádem by se zde slušelo jmenovat místní hokejový tým jako generálního sponzora mého putování. Po příjezdu jsme z autobusu přeběhli na metro a po pár stanicích jsme již byli opět „doma“. Ubytovali jsme se u Anny, která si přivydělává tím, že pronajímá část svého bytu turistům nebo studentům. Jelikož nám vyhládlo po dlouhém přejezdu, šli jsme do restaurace, kterou nám doporučil Miloš. Všichni jsme si dali hambáče...když nám to přinesli, tak jsme na sebe pomalu neviděli kolik to mělo pater, hovado jedno obrovský, a navíc na jedné straně hromada salátu a na druhé straně hranolky. Velmi neočekávaně jsme poté co jsme zaplatili, využili všichni službu místní restaurační toalety...v mém případě to bylo čistě z toho důvodu, aby se nemusela volat odtahovka, a to jsem navíc všechen salát přenechal Helče. Poté čtyři velkoobjemové kontejnery ( rozuměj naší turistickou grupu) vyrazili směr přístaviště. Po cestě jsme se ještě zastavili v místním „Central parku“ – velmi pěkné místo lákající každého k zastavení a strávení příjemných chvil ve stínu stromů u vody. Chvíli rozjímání nám zpestřila místní veverka, která byla přítulnější než leckterý domácí mazlíček...ne že by se přímo tulila, ale culila se na nás z bezprostřední blízkosti. Bylo nám ovšem jasné, že tady naše dnešní pouť nekončí a tak jsme vyrazili směr přístav. Došli jsme, obhlídli místní atrakce, ale největší pozornost si vynutila řeka Svatého Vavřince a její obrovsky silný proud se kterým měla každá loď co dělat. Poté jsme se vydali místními malebnými uličkami ke katedrále Notre Damm. Velkolepá a monumentální stavba, která ani zdaleka nepůsobila jako chudá sestřička okolo stojících mrakodrapů. Poté se naše skupina rozdělila na dvě části s tím, že se sejdem doma. Skupina jejíž jsem byl členem to vzala přes čínskou čtvrť a asi po dvou hodinkách jsme se opět dali dohromady. Došli nakoupit, kde jsem měl problém s kreditkou při placení, ale vše se nakonec vyřešilo (nemusel jsem vyhlašovat bankrot...takže jen drobné nedorozumění, přece jen francouzských slov ovládám méně než prstů na rukou). Po večeři jsme debatovali o tom, kdo by co chtěl vidět a za všeobecného jásání jsme si domluvili na další den individuální program, neboť všichni jsme se shodli na jednom...každý si tu najde to co má rád a co mu vyhovuje, až je to svým způsobem zarážející...v porovnání s NY jasné doporučení pro Montreal jakožto ideálnímu místu pro život...ne nebojte se, nejsem placen za reklamu a chvalozpěvy, jen vám sděluji názor naší skupiny. Za sebe mohu říct, že jsem doufal a v hlavě měl jistou představu, jak by to tu mělo vypadat (průvodce, povídání ostatních, dokumenty a další obvyklé zdroje informací), abych třeba nelitoval toho, že jsem vážil cestu do města, které rozhodně není v přímé linii našeho putování. Naštěstí mohu s čistým svědomím říct, že zklamanej v žádném případě nejsem. O tom co se mi z mého soukromého plánu podaří realizovat vás samozřejmě neochudím:).