Čas sněžných andělů

Čučím do monitoru a myšlenky klubka hadů

bez ladu a skladu

múza furt na vandru

na balkoně řeší sýkorky nějaký závažný problém

světlo má olověný nádech

vzduch inverzní výdech

a vrány jsou zatím nenápadné

jakoby nikdy nic

čekají

však vítr ještě neserval stromům všechny listy

asi je líný jako já

a to není ten pravý čas havranů ani vran

jedna mi kdysi dávno ukradla přezku od vázání kandahar

prostě ji čapla do zobáku

krá krá

a letěla kdovíkam

já byla nahraná

kopec u hřbitova se barevně  hemžil

mráz kousal nosy i líčka

dole na bráně byly do kamene vytesané dvě lebky

zkřížené hnáty a nápis

„BYLI JSME JAKO VY, VY BUDETE JAKO MY“

věřila jsem i nevěřila

mrazil v zátylku

asi ano

ten čas však byl tak daleko

nedal se dohlédnout ani myšlenkou

zatím byl časem hemžení

sněžných andělů a vražedného svištění sáněk podél hřbitova

za plotem spaly zasněžené věnce

tak tiše a pokojně

už dávno vím, jak to s tím nápisem je

a dny sviští jako ty sáňky

někde daleko zůstal čas sněžných andělů

tak daleko a přec na dohled