Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePolikej, chuji!
Autor
Miluna Vošková
Bol takoví heskí den, kurva, tož su sa rozhudla udělat veliků inventuru. Zala su šecki papirky ot pokladny z jednoty, opsah spižírny skontrolovala, můku, strůhanku, sušené krtki, fazule v pixlách, a počitám, počitám a kurva! Višlo mi, že u nás doma nědo svinsky žere nad povolené lymity! To mně dosralo! Nějaký sobeckí hajzl sce, abi sme doma mněli hlat! Vjeděla su, že ho mosim bespodminečně odhaliť, kurva, abichom doma nemněli hladomor jak na Ukrajině na Stalina.Chvilu su přemišlala, jak to udělám a pak su to vikómala. Čopla su krajic chleba, natřela ho svinsky tlustó vrstvó škvarkového sádla a položila to doprostřet stolu v kuchini, kurva. Pak su si zala flašu rumajzlu , skovala sa do kredence a chlastám tam a čumim škvíró mezi dviřki, kdo sa ukáže jako nejvječi nenažranec! Nejdřiv sa přikulhala svině naša stará. Vite, tchyně, mrcha, má malí duchot, já ju tak nenávidim, modlila su sa, abi to bolo ona! Tchyňa chvilu čenichala, pak zvjetřila chleba, ale celá sa naježila a odtáhla do svého mrdniku. Pak připetal sinátor ze školi. V panděru mu kručelo jako v dojebané převodovce od traktora, hajzl jeden nesmi chodit na objedy, sicek mu dávají na uřadu sociálni péče stravenki, ale ty mi mosi odevzdáva´t, já to mněnim s Veru na samohonku, Veru to prodává po cenó šantusum a ty love házá do automatu v hospě. Tož tedyk sinátor připetal a hnetkaj zmerčil návnadu, přišel k temu, očuchal to, uš uš to má v pazóře a šup s tim do mordy, ale nakunec, sa přemohl, viděšeně sa rozhlédl, asik vicítil, že je cosik čpatně a odesral sa k sobě do mrdniču nahuře. Tož a nakonec starý. Přivalil z fachy v montérkách, rozhlédne sa a prásk ho, chleba se sádlem na stole. Na nic nečekal, krysa podvratná, kuknul do přecině, eslik tam nědo neni, čopnul žrádlo a začal žrat. Ty hajzle! Viletěla su z kredence. Cos to udělal? tys neznáš hlavni pravidlo domu, darmožrůte velikí? A starý paprika sa rosklepal jak šulc a mamo, ježišimaria, já nevjeděl, že to tadyk máš ty! A já hajzle! Tož jak je to pravidlo, řikni! A on Šecko žraso, co leži na zemi, na židli nebo na stole je maminki a nido si ho nesmi fšimať. jak to dořikl, dostal nohó od stola přes kešeň. Tož a totok pravidlo si právě porušil a řikla bich, že ne poprvé! Neskaj su udělala veliké počitáni a chybí nam pul sklenice psiho sádla a dvacet deka koniny, kurva, a ty si se z teho zločinu právě sám usjedčil, chuji! Ale mamo, já nic, preboha, to bich nidy neudělal! Dostal dalši pecku, až vletěl prdeli do uhláku a pak su svolala veliký domácí lidoví sůd. Donesli sa židliska, šici sa posadili, sinátor, tchyňa, žerik sa přivázal ke kamnum, Veruna asji s cigánom přišla a nakonec retardovaný Kuba přivalil celý poscatý, asik mu povolil svjerač! Rozhodli sme, že já budu sůdce, Veruna obžaloba, sinátor zapisovatel a Retardovaný Kuba kat. Obhajoba nebola potřeba. Starý stál uprostřed sjetnice a klepal sa a já su zatim s Verunó šecko probrala, vlastně anik nebolo třeba sůdit, šecko bolo do předu rozhodnuté, kurva, tož su enem přečetla rosudek. hajzle jeden, zabékala su, za krádeš Milunina žrasa tě otsuzuji k trvalému zmenčeni objemu žalutku! A starý Mamo, prosimtě, neblbni, co sceš dělat? A já Neboj sa, už to mám dluho vikůmané! A Veruna vitáhla k kapsi kulečníkovů kuli, co nedávniko ščipla v hospě a já Hajzle jeden, totok spolkneš, zmenči sa ti objem žalutku, miň toho zožereš a jako gut, no ne? Bodeš jako ta modelka verešová nebo vondráčková, kurva, ty maji v bauchu zaštrikovaný gumovi pumlič, viš a je jim dobře!A chuj Mamo, neblbni, to do sebe nidy nedostanu, viš jak je to veliké? A já, šak mi si poradíme, papriko! Veru starého držela za ruce, její cigán za kule, já su kuli kulečníkovů oválala po tem chlebičku namazaném, abi sa omastila svinsky a pak su ju jebla paprikovi do tlami, anik nezatrůbil a začala mu ju lifrovať dolu do pupku. Ale jak su dělala, co su dělala, ale šlo to enem stuha. Starý sípal jak duchotce v poslednim taženi, oči půlil, vzpinal sa, poscal sa a posral, šak to znate, kurva. Nakonec su kula dostala enem do krku a dál to nešlo, tož Verunino cigán vitáhl odkudsi kulečnikové tágo, strčili sme ji paprikovi do mordy a tlůlki do teho nohód od stola jako do majzliku, až to najednó udělalo rup a kula žuchla dolu. Starý sa popadl za panděro a mamo, ježišikriste, já to mam asik v žalutku! A já Chuji Ty si asik uplně blbí. Kde jinde bis to asik mněl mit? V konečniku? Pak sme udělali pokus, nandala su starému chutný gulášek z kocůra přejetého a hajzl žral a pulku taliře enem zožral a fertig. Tož su ho poplácala po bauchu a Hodná kula, dělá co umi, tak sa mi to líbí! Tož a teť starý dodržuje lymity heski a neužírá z ciziho, hnetkaj ho mam raději! Robky, udělejte to doma takik tak, nebojte sa a eslik je váš pažravec nenasitnějši než muj starý, tož klidně sahněte po něčem vječim, třeba boulingová kula je čupr gut nebo baskedbalovi pumlič, kurva! Nešetřete svoju rodinu, ušetřete love a kupte si třeba nějaké heské šminy, kurva! Tož tak.