HRYZZLI GRIZZLY

30. 8. Kapitola devátá – Red rock canyon

Ráno místo snídaně jsme si dopřáli bazén, který byl součástí našeho jinak skromného ubytování. Co vám budu povídat, bazén ve více jak čtyřiceti stupních, to nemá chybu. Při čachtání jsem docela litoval místní dělníky, kteří na protější střeše dělalil novou střechu a byli všichni oblečení do kalhot a mikin...fakt blázni nebo milovníci sauny podle mě. Další skutečností, které se nadalo nevšimnout bylo, neustále přelétavájíci helikoptéry...pro představu jsme spočítali, kolik se jich mihne nad námi za minutu a došli jsme k číslu 5....tomu už řikám docela slušnej provoz :) . Po obědě ke kterému jsem si dopřál bagetu o velikosti nohy, jsme se sebrali a vyrazili na výlet za hranice města a to konkrétně do Red Rock Canyonu. Celá prohlídka se skládala z jednotlivých zastávek mezi kterými se dalo přejíždět naším zapůjčeným autem. U některých zastávek jsme zastavili a šli se projít, a některé jsme jenom projeli bez jakéhokoli zdržení, během jednotlivých přejezdů jsme se také postupně všichni seznámili s autem, které mělo automatické řazení. Seznamování proběhlo u všech bez jakýkoliv problémů. Při cestě nazpátek jsme vysadili Helču v našem bydlišti a pokračovali směrem k půjčovně, kde jsme chtěli dořešit placení. Opět jsme neuspěli se zaplacením celé částky ani s případným dělením a tak jsem opět zaplatil třetinu částky s tím, že zbytek doplatím asi za týden. V půjčovně totiž nepřistoupili na naší variantu, že by se o částku podělilo více lidí – řidičů, kteří navíc byli uvedeni i ve smlouvě jako spoluřidiči. No co se dalo dělat...moje kreditka se opět ztenčila...ted si uvědomuji jaký je to paradox...v Montrealu jsem si musel pučovat, abych měl na dres a teď jsem platil auto pro „všechny“. Po vyřízení-nevyřízení půjčovny aut jsme ještě zamířili směr obchod se zbožím do divočiny neboť jsme se rozhodli, že dost bylo motelů a hotelů...je čas na stan a ten jsme neměli :/. V obchodě, který byl obrovský, samozřejmě nechybělo kasino, kde jsem sice nic neutratil, ale vynahradil jsem si to už v obchodě, kde jsem si mimo stanu, který jsme kupovali, neodpustil ještě spacák, kraťasy a kalhoty za víc jak sto babek. Po návratu domů jsme probudili Helču, dali si melouna, který jsme přivezli jako pozornost za naše zdržení a večeři jsme měli odbytou a mohli vyrazit směr noční život. Tentokráte jsme vyrazili po hlavním bulváru směr jih, prošli další pozoruhodná kasina. Ota samozřejmě nevydržel a opět si zahrál, ovšem ne už s takovým úspěchem jako předešlé noci :( . S vidinou zítřejšího náročného programu jsme korzování moc neprotahovali jenom s vyjímkou prohlídky fontány, která byla synchronizovaná na hudbu a byla to celkem poutavá trysková show. Při příchodu k hotelu jsem se trhnul od ostatních, kteří si chtěli koupit něco vychlazeného, pro což jsem měl pochopení. Mým důvodem k separaci bylo vychlazené pivo, které se již určitě nemohlo dočkat, až se setkáme, což bylo oboustranné :) . Po štastném shledání jak s pivem tak se skupinou, jsme šli na kutě.