Extra produktivní dvoudenní

Po dočtení románu, co by klidně mohl být porno, kdyby to nebyla detektivka. A touhu zabíjí dvacet mrtvol na sto stránkách. A taky ty sprostý slova.
 

Ne, nevzrušuje mě to.

Jsem líná zvedat ruku k ústům a tvářit se překvapeně

Ano, je to tak, dneska ráno jsem zase vstala
Ale přiznávám, že jen kvůli budíku
On by mě jinak neměl rád
(neřekla jsem mu nic o svých depresích, stejně mě neposlouchá, tak jako ty)

A ty se mnou mluvíš málo
Doufám, že aspoň každý třetí den
A divíš se, že tě dokážu nesnášet

Ale já to nedokážu
Nikdy jsem to neuměla
A ani teď to 

NE!          !  U !                    !   MÍM!
(dejte prosím na to slovo obzvláštní důraz)

Trhni si nohou, prosím tě
pravou, ať ti to není příjemné
Kašlu na tvoje kolena
kvůli kterým nemůžeš běhat

Není mi tě líto.

 

A jak je to doopravdy:

Miluji není snadné říct člověku
který s vámi odmítá mluvit
o sexu
ani když už jste ho spolu přes internet měli.

Je mi tě líto.

Možná, že mám mnohem plnější život než ty
A zrovna teď nechodím do tanečních
Ale... stejně tě miluju a čekám

A čekám pořád dál, pryč, výš
Když jsi mi řekl, že se to může nevrátit
a naznačils, že to nechceš zpět

Myslela jsem, že se zblázním.

A vím, že mě miluješ i když to neříkáš
protože mě posloucháš a jsem mnohem důležitější něž ty
A nic není, jako to bývalo
Jen jeden večer se nám strašně podobal.

---