HRYZZLI GRIZZLY

2.9. Kapitola dvanáctá – Pouštní tábor

Ráno jsme si zabalili, vypadli z našeho ubytování, dojeli si na nákup, jelikož jsme měli v plánu zůstat několik dní mimo civilizaci....jen jsem doufal, že se poučíme z předcházejícího debaklu a nic podobného se už nebude opakovat :) . Po doplnění zásob jsme nabrali směr Grand Canyon, cesta byla poměrně dlouhá a vedla v podstatě pouze zalesněnou krajinou, až jsem se divil, když už se blížil náš cíl, že nic nenapovídá tomu, že je velmi blízko. A skutečně....v podstatě uprostřed lesa jsme projeli podkladnou, zaplatili vlezné a najednou jsme byli na parkovišti. Všude bylo plno a tak jsme našli místo asi až na pátém parkovišti. Už jsme se nemohli dočkat. Dorazili jsme k první vyhlídce, která nám ukázla pořádnou díru pod náma. Samozřejmě fotoaparáty nezůstali v nečinosti a v podstatě během celém návštěvy jak jsme tak korzovali po okraji na vyhlídkových terasách, se nezastavili. Dokonce jsme udělali i pár odvážnějších fotek, já teda ne, pač z vejšek nemam nejlepší pocit, ale ostatní si vylezli i na výběžky skal ( v podstatě skokanský můstky na věčnost :)) ). Poté začalo pršet a to docela silně, tak jsme se rozhodli naši promenádu zkrátit a vyrazili k našemu dalšímu cíli Antilope. Cesta vedla zpočátku zalesněnou krajinou, ale poté jak jsem si již všiml, a co je pro Arizonu zřejmě typické, najednou během pár stovek metrů, jsme byli v poušti. Po obou stranách silnice se zvedali zajímavé kamenné útvary a tak jsme často zastavovali kvůli focení, nikoli kvůli močení :)) . Dnešní den jsem za volant nebyl vpuštěn, jelikož jsem si neodpustil pár piv :(( . K večeru jsme dorazili na místo, kde nám místní indiáni sdělili, že budeme muset počkat do zítřejší osmé hodiny ranní, což nás moc nenadchlo a ještě více nahustilo náš plánovaný program. Ubytovat se nám naštěstí povolili přímo v poušti, blízko u vjezdu. Využili jsme toho rádi a rozbalili náš tábor, udělali večeři, zdokumentovali západ slunce. Poté jsem se odebral do auta, abych zaznamenal pár řádků, co se nám za uplynulý den přihodilo a Ota s Milošem, se rozhodli zahrát si na bojovku a párkrát na mě vybafli :(...měl jsem to tušit, když po příjezdu mluvili o Masakru motorovou pilou :) .