Moji kolegové 3...znovu a jinde

Mohla bych napsat, že je to pravda, ale nikdo by tomu nevěřil.

Mohla bych napsat, že je to fantazie, ale nikdo by to nečetl.

ERIC

 

Starej ubohej kretén

 

Snesu hloupý lidi

Snesu arogantní lidi

Snesu zlý lidi

Snesu nevrlý lidi

Snesu lidi bez soudnosti

 

ale rozhodně už né všechno dohromady.

 

Kdysi koncem osmdesátejch

v manický epizodě

postavil tuhle ulici

a díky dementním zákonům

tehdy i dnes

mu dodneška říká pane

 

Kdysi v paranoidní epizodě

někdy předávno,

snad minulej týden

mi docvaklo

že má zjevně ve všech barácích kamery

a po večerech si stříhá porno

 

jelikož ví o všech všechno

a prachy miluje tak

že je schopnej

pro deset dolarů,

vsazenejch a roznesenech na koňskejch kopytech

zrudnout a řvát: „I want back my fuckin money, it was my fuckin money!“,

Jo, miluje prachy,

tenhle starej ubožák.

 

Předevčírem mě nazval zasranou čubkou

a poslal do nejhlubší zkurvený píče

jelikož jsem mu oznámila

že má telefonát od dcery

když zrovna umýval nádobí

protože kuchyňskou štětku platit nebude.

 

Ví, že nemůžu odejít

jelikož potřebuju status plnýho úvazku

aby mě nevykopali do Čech

kam teď prostě nemůžu

z osobně paranoidních důvodů

 

a tak mě využívá

uráží

ignoruje

ubíjí

sleduje

a neobtěžuje,

 

 po prdeli mě plácl jednou zkraje

a já mu tu jeho vzápětí nakopla tak

že upustil stodolarovou láhev šáňa,

jo, řval tehdy hodně dlouho

a dodneška má problém

mi odpovědět na pozdrav

 

Je mi z něj zle,

doopravdy zle.

 

Je to ten nejhorší člověk,

kterýho jsem kdy poznala.

 

Je bez srdce.

Bez mozku.

Bez duše.

 

Bez prdele.

 

 

 

JOHN

 

Před pěti lety přijel na víkend

O něco starší než Ježíš

S o něco delšíma vlasama

tehdy

a potkal starší dívku

co jej dle jeho vlastních slov

sbalila, znásilnila a ráno se mu nechtělo pryč

tak se do měsíce zasnoubili

a další vzali

Eric ji vedl k oltáři

a proto snad jej má John rád.

 

Dělá kuchaře, barmana, manažera, uklízeče

zkrátka děvku pro všechno

a každej tejden nechá dvě třetiny svýho platu Ericovi

za neomezenej přísun alkoholu.

 

Nabídl mi pokoj

kde se teď uklidňuju zelenou dýmkou

a sobecky doufám

že snad už zejtra zas budou v mánii

protože se teď potřebuju strašně moc smát

a objímat

a být objímaná

abych se tu taky nezbláznila.

 

John míval psychózky tak dvakrát, třikrát do roka

ale bydlím s nima měsíc

a včera se odehrála třetí

Zrovna o pátým výročí jejich svatby

 

Přišla jsem z práce o půlnoci a našla jej tancovat

v dešti a nahýho a na zahradě

Tak jsem se zeptala zda je v pohodě

a on se mě šikmým úsměvem optal

zda bych mu nechtěla vzít hlavu trojkou

a tak tam lítaly vlasy

a smrděla marihuána

a oba jsme byli naprosto šílení

jelikož tyhlety stavy

se přenášejí vzduchem.

 

Ožrali jsme se spolu,

jeho to dostalo níž a mě výš,

Hrozně mi děkoval,

že moje přítomnost jej činí maničtějším

což ho baví

 

Povídal mi o svejch několikanásobnejch parohách

a životních sračkách všeobecně

 

Požádala jsem ho, ať promluví s Ericem

ať mě nechá bejt

žít

a odpovídá mi na pozdravy

a tak

 

ale prej že nemůže.

 

Nazvala jsem ho ubohým sráčem

což mi odkýval tak vesele

že se mi objevily v očích slzy,

 

pokrytectví zdánlivě fajn lidí vždycky bolí

 

a on prej,jestli sem smutná

a já, že asi trochu jo

a on

zda nechci zkusit

trošku z jeho bobulí

načež začal brousit kuchyňský nože

to prej, kdyby prášky nepomohly

abych to měla jednodušší.

 

A pak mě poprosil

abych,

až to na mně přijde,

odešla na pláž třeba

ale že nechcou policii do baráku

páč tu maj všude poschovávaný drogy a zbraně.

 

Řekla jsem mu

že se teď asi ještě zabíjet nebudu

že nechci být obětí

ale snesla bych obětí

 

Asi hodinu jsme se pak objímali

za zvuku

„We don´t need no education“

v mnoha remacích,

oba jsou touhle písní posedlí.

 

V mániích vždy zbožňuje

když ho oslovovuju Johny boy.

 

Něco mezi náma existuje

Už od první chvilky

Oboustranně a asi čistě fyzicky

a oba už jsme dospělí a chápeme

že prostě nemůžeme mít všechno,

proto se jen občas obejmeme,

 

ale i tohle málo

dává jeho schizofrenní ženě důvod

mi občas neodpovídat na pozdrav.

 

 

 

 

 

 

 

JUDY

 

Je patnáct let přítelkyní toho

pro koho já pracuju měsíc

a už mám žaludeční neurózu,

ale Judy má zjevně žaludek silnější,

když zkousne přítele idiota

a skutečnost

že tři z jeho pěti bývalých manželek

odešly ze světa dobrovolně.

 

Předevčírem jsem asi nevypadala nejveseleji

tak si mě vzala stranou

a prozradila mi veliký tajemství

že Eric trpí těžkou psychickou poruchou

zvanou Arogantní Šovinistickej Čůrák

a  že je jí moc líto

že musím mít takovýho dementa za šéfa

 

Což mě vzchopilo

a s drzým úsměvem jí řekla

že „já budu v poho, je to jen práce,

ale pro Tebe, chudinko, život!“

 

Hrozně se smála

a od té doby mi říká Srdíčko či Drahoušku

 

 

SHARON

 

Míjíme a střídáme se

Končívá půl hodiny po mým začátku

Vždycky zdrbnem Erica

proberem její vnoučata

a místní drby

 

Musela mít kdysi krásnej hlas

než si ho vyhulila a vychlastala.

 

Taky se mnou teď jaksi přestala mluvit

jelikož jsem ji požádala ať na mně nekřičí,

že nejsem hluchá,

a její odpověď: „Já křičet můžu jak chci,

já mám manažerskou licenci“

mně teda rozsekala,

a oznámila jsem jí, že není umění zaplatit dvě stovky

za cár papíru s razítkem,

což jí zjevně vzalo dech.

 

Naštěstí s ní dělám jen tři a půl hodiny týdně

a to se dá ještě vydržet

aniž bych ji musela nenávidět.

 

SEAN

 

Skoro nemluví,

ale hned druhej můj den v práci

mě pozval na svý padesátiny příští tejden

Snad mě do té doby nevyhostí

 

Minulej tejden mi bylo děsně úzko

bála jsem se, že Erica prostě zabiju

byl ten den prostě moc

a Sean se mě zrovna zeptal

jak se zrovna mám

a mně se zrovna chtělo být upřímná

 

Nabídl mi modrobílej prášek

-on sám prej bez nich nefunguje už od patnácti -

a já zbytek směny prolítala s vílama

šťastná a zpocená jako prase.

 

Takže jsme zavedli takový pravidlo

když spolu máme šichtu,

občas Eric pomáhá mně na baru

a občas Seanovi v kuchyni

 

Seanny boy má svůj jeden prášek jistej

a druhej holt připadne tomu

na koho se ten kokot přisaje

abychom se nezbláznili úplně.

 

 

JÁ 1

 

Jsem tu měsíc

a už mi natvrdo hrabe

Chci, aby mě lidé objímali

bez myšlenek na jejich pohlavní orgán

či na moje poprsí

a proto nemám to, co chci.

 

Včera v noci jsem ve snu stála za barem

a tři zákazníci prudili, že chcou pivo

a já je poslala do řitě s tím

že spím

a ať mě nechaj bejt

 

Občas jsem tak strašně šťastná

že to ani nedokážu pochopit,

občas mám chuť ukrást někomu z kuchařů prášky

zalít litrem vína

a jít si zaplavat do moře.

 

Minulej tejden jsem napsala novelu

během čtrnácti hodin nonstop

a potom měla hroznou chuť

jít nahá tancovat do deště

jenže jsem  se ještě moc bála

že by to vyznělo pozérsky.

 

Zrcadlo mi vrátilo obraz šikmooké opice

na jejíž postavě již začíná být zřejmé

že nežere a jen chlastá.

 

Strašně, ale strašně mě to potěšilo.

Já, celej život tak upjatě, trapně normální

konečně naplno zešílela

a i ten tanec v dešti jsem si pak přestala odpírat.

 

Probrala jsem se v šest ráno na podlaze v obýváku

 

Johnova žena mě držela v kravatě

a patlala mi na vlasy agresivní červeno-fialovou

že prej budu víc sexy

a dostanu větší dýška

což se bude hodit

protože musím vypadnout

(páč si chce občas na noc pozvat přítele

a Johna už gauč sere)

a takhle levnej podnájem neseženu.

 

Měla na sobě můj oblíbenej svetr

Co už dva tejdny hledám,

zničenej červenofialovou-

 

-a já si zklamaně uvědomila

že ještě nejspíš nejsem úplně šílená

 

jelikož jsem ji nezabila.

 

 

JÁ 2

 

Mám naprosto nádhernej život

Od půlnoci do pěti odpoledne si dělám co chcu

Lítám po kopcích, chodím plavat,

Stalkuju ptáky, delfíny a tuleně

Vyhýbám se mimo práci lidem

a mám tak čas jen na sebe

Proto přichází geniální myšlenky

ještě o něco častěji než chmury.

 

Vím, že to není napořád.

Vím, že všechny výše uvedený

ještě pořádně literárně zprzním

jelikož jsou na rozdíl od loňských kolegů

svým způsobem doopravdy zajímaví.

 

A taky už vím,

 kde nechci být za patnáct, dvacet, čtyřicet let.

---