Čas zrání

Obyčejný věžák novostavba

mladý dům

o překot jsme rodily děti

vařily kašičky       

kdákaly u kávičky o hovínkách a nové bundě sousedky

po večerech svařák, rum s kofolou

jednou dobou byla v módě třešňovice

pak meruňkovice

a drby a smích

nadšení nad tuzexovým mýdlem

Terka co měla každý měsíc novou kamarádku

za pár let se její Tono oběsil v obýváku

našla ho dcera

Milena se sterilním příbytkem a oblibou v komfortu

Aleně zasypalo manžela při výbuchu na Armádě

před Vánoci

většina smrťáku na šachtách bývá před Vánoci

Michala od Zdeňky vytáhli

Pobyl v Opavě a nějaký neurvalec drápal na výtahové stěny „BLÁZEN“

Nesl své břímě dlouho

zabil se až nedávno

v garáži

rozumná Helča s břitkým jazykem i humorem

chlubivá krásná Naďa s voňavým příbytkem

jednou praskla nevěra

řinčelo sklo

zlato spláchnuté do záchoda

rozvál nás čas

některé z naších dětí už mají vlastní dětí

jiné jsou ve světě

nebo bez práce a berou drogy

a já stále v duchu hrkám s Hankou kočárkem po kuchyni

v magiči zpívá Drupi

kávička voní

miminko usnulo

Hanka touží zhubnout pět kilo

já toužím po nové kabelce

v rádiu skvělý „program trzeci“

v telce supr „program drugi“

naše sny jsou tak svěží naivní a nevinné

jak byl tento dům ten svět

zůstal hluboko

nejhlouběji

nejkrásnější čas smíchu zrání dospívání