Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHRYZZLI GRIZZLY
Autor
HERO IN BLOOD
10. 9. Kapitola dvacátá – Bacha na prdel
Ráno jsem dostal důvěru, usedl za volant a nabral směr do San Francisca. Cesta byla vzdálená asi 300 km a cestou když jsme brali benzín do našeho přibližovadla, jsme se zároveň zastavili pro něco k snědku. Po přiblížení se k SF jsem přenechal řízení našemu City Riderovi Otovi, ale až potom co jsem si také vyzkoušel jízdu v několika pruzích :) . Při příjezdu do města jsme se museli zastavit v bráně, kde jsme byli nuceni zaplatit mýtné. Při vyndavání patřičné hotovosti z našich šrajtoflí, jsme najednou poposkočili do předu. Ne vlastním přičiněním. Ze zadu to do nás napálila černoška. Ihned potom co se to stalo, jsme vystřelili do zádu se podívat, jak velký jsou škody a zároveň vyběhla ta co nás nabořila a omlouvala se a ptala se zda jsme v pořádku. Svym způsobem se ji nedivim, pač když už jsem se dostal k TV na našem putování neunikla mé pozornosti reklama na to, když vás někdo zraní při autonehodě, tak právnická firma, z něj velmi ráda vytáhne patřičné odškodné :) . Naštestí škody nebyli nijak moc velké, obě auta byla schopna pokračovat v jízdě, jen si výběrčí mýtného zapsal obě SPZky. Všichni jsme se těšili až uvidíme Golden Gate, ale ten nás zklamal na celé čáře, neboť byl celý zahalen v mlze, byť bylo jinak všude kolem slunečné počasí. Museli jsme za vděk vzít Alcatrazem, naším dalším plánovaným bodem cesty, který se hrdě tyčil uprostřed mořského zálivu. Po příjezdu k motelu, jsme se ubytovali a vyrazili na noční prohlídku SF. Stála za to. Prošli jsme městem k dokům, kde se kupovali lístky na prohlídku Alcatrazu. Jelikož nás tlačil čas nechali jsme fotografickou skupinku (Otu a Helču) za sebou a vyrazili sprintem (ne zas tak doslova) já s Milošem to zařídit. Doběhli jsme asi pár minut před zavíračkou, natlačili se k pokladně a domluvili rezervaci vstupenek na zítra brzy ráno. Po opětovném shledání jsem přemluvil zbytek skupiny, že přece musíme jít do Pražské restaurace. Trochu se ošívali, ale nakonec tam taky došli :) . Na jídle jsem si fakt pochutnal. Svíčková versus hambáče...to je stejný jako Real Madrid proti mužstvu Jirky Luňáka :)) . K návratu jsme použili městskou hromadnou dopravu a byť jsme při návratu trochu bloudili nakonec, jsme byli všichni spokojeni s večerní prohlídkou.