Stíhací pilot letadla

Hoď tam ty klapky a rolák! Robert! Vzlítačka!
Zapadnou ti uši a dostanou se do nich
už jen tvý kluci. Buď kroužej nad tebou,
pak je to jako přidávat se k hejnu supů,
anebo letíš první, to seš kapitán
anebo seš někdy prostě sám, to podle povýšení.
Doformíte se, kapitán někoho seřve, aby se zlepšil,
každej se zasměje do vysílačky.

Šestadvacítká tédé-éčko Silver,
který se říká i šestadváca tydýna silvráč,
výkon vod sedmi do vosmi vobloukovejch hodin,
to podle technika. Na tom jsem začínal
a Béda X-šárp byl nejlepší technik,
jakýho kdy která stíhačka měla, jestli mi rozumíš.
– Táhlo to vosum pět, ale ty krovky
s vodtíženejma třásněma z gé/tří-trojky
mohly dát vpoháč i desítku,
jenom tam nacpat ten motor.

Jasně, musíš bejt fit. Když brali mě,
doktor mě málem zabil, jenom aby měl jistotu.
Třeba jsem měl fouknout pytlík, olepil mi nos a pusu
a zmáčkl stopky. Držel jsem prej sedm leteckejch minut.
Anebo přistání, víš, jak to zkoušej? Nejdřív tě zvážej.
Potom tě nechajviset na letecký gumě a ty se musíš rozpružit
a dupnout na váhu přesně svý číslo, jinak letíš.
Všechno je v kolenou.

Když jsem já poprvý sedal na plotnu,
vynášel mi na ko-píčku kótu kvéďa Kofroň. Já to narumploval,
takže jsem málem ustřelil průběžnou cívku,
říkal mi potom X-šárp. Ale kam ukázal, tam to i padlo!
Měl to bejt chyták, to by nevykroužil ani vrabec,
musel by se vrátit.

Musíš bejt přirozený eso, válka tě jinak prej nesnese
a natož cviko. Tam se nás zabije nejvíc, vlastně všichni.
Při pokusech obletět Brdy v kobře – to je formace,
kdy celá letka letí kolmo nad sebou, břichem dopředu,
                                napřed –
                        nosem
                      a zadák
                     kapitán
           – jenom
a když se zařve Rusáci! mrsknou se všichni do lajny a
PRD! PRD! PRD! PRD! PRD! PRD! PRD! PRD! PRD! PRD!
všichni v stejnej časák udělaj zvukárnu,
kdo je pozadu, ten ty prdy slyší a vomdlí,
bouchne to s nim vo mikrák
a to už slyšej všichni.

Musíš mít rychlý rozhodování, jakou miluješ barvu?
kdo je čí, za koho zaskočit s tangem
– tak říkáme kulasu podle zbíječky,
který říkaj tango pracovití chlapi –
Rusák se za tebou po výkrutu splaší, vdupneš brzďáka,
načucháš ho splodin a eňou zívák kopíruješ Berounku,
podtlakem ti za vocasem vyskakujou kapři!

A není nouze o historky. První maj všichni stejnou
s drobnejma odlišnostma, podle toho
jak kterej vyváděl: Né já jsem svobodnej člověk!
Nemám rád bolest, zavraždím se! řveš třeba jak tě
mokrým popruhem vod padáku práskaj přes kule
a všichni ti pak sajou bradavky, dokud teče krev,
jak de už jen tuk tak konec – už si náš.

A poletěj na tebe, jak se u nás tajně říká,
vymazlený vostrý líbačky, někdy už hnedka vod žebříku,
trénovaný jak šlapky, ale zadara, na klucích z posilky,
neuměj anglicky, jsou bezmocný,
vždycky na ně mluv anglicky,
jinak je budeš nudit
a neudělaj ani tebe.