Stínová

Přemýšlel jsem, kterak to formulovat.

Pak mi napadlo něco ve smyslu, že forma nepodpořila obsah. Že takovéto úsečné rozsekání textu nemůžu dopomoct k hladkému podání myšlenky.

Jenže pak jsem si uvědomil, že myšlenka je vlastně velmi řidká (rozředěná). Šla lesem, kousl jí vlkodlak a jím se také stala. A nečekaně i takhle jednoduchá myšlenka dokáže držet pohromadě na docela velkém prostoru.

Ale pak jsem si řekl, že je to nejspíš i díky formě, že ten text musí být takto zředěn. Že pro doržení svého (jistě náročného) vázání si musíš dopomoci řadou jinak nadbytečných slov.

Shrnul bych to asi: Napsal bych to jinak a o něčem úplně jiném.

Na druhou stranu přesto tyto dva nesouhlasy to zase nebylo tak špatné čtení...

Nádhera. Je to neskutečně rytmický a čtivý =) Dostalo mě to..

ju, to je možná opravdu lepší dělení :)

jo, je skvělá, jenom si myslím, že by jí pomohlo míň jí kouskovat, líp by se četla, koukni: 

Tiše kráčíš mezi stromy,

možná stačíš bez pohromy

najít cestu - cestu domů

vymanit se pažím stromů

Cesta mizí, tápeš tmou

oči cizí za tebou

po tvém boku šedá těla

jen pár skoků: jsi tak smělá,

že se v noci touláš lesem?

pláčeš, voláš, ztuhlá děsem...

(dovolila jsem si doplnit interpunkci podle sebe)

každopádně fajn, jsem ráda, že zas píšeš :-)

Děkuji ti...