Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNad zažloutlým albem 2.
Autor
Stevenson
Listuji v něm troch napřeskáčku.. snad nevadí.
Znovuobjevená krása.
Pohled na tu starou ženu mě fascin
uje. Měkké ale výrazné linie stáří, vlasy daleko šedivější než jsem si pamatoval.Čelo zvrásněné brázdami starostí, připomínajícími ale i dobré úrody, které z nich vzešly. Měl jsem neodbytnou touhu pohladit a všechny ty vrásky vyhladit dotykem lásky, díků a porozumění. A i nesplněných slibů
.Povídky celého jejího života v nich
jsou vypsány. I ty, které jsem asi sám nikdy nečetl.A náhle do mého obrázku vstupuje muž. Nakloněný
nad křeslem sedící ženy. Objímá ji a zřejmě ji chce políbit do vlasů. Jeho ruce jsou zvýrazněny vystupujícími žílami a hlubokými vráskami, ale přesto vyzařují sílu. Nejen tělesnou. Neodolám a položím své na ty jeho abych tím vlastně mohl obejmout i ženu.V jediném jasném okamžiku vidím záblesk štěsti v obou tvářích.
Štěstí, které může být jen důsledkem vědomí, že to všechno, všechny ty vrásky, bolesti, prohry i vítězství.. stály přece jen zato.
I za tuhle vybledlou fotografii v zažloutlém rodinném albu…