Vlci

Po měsíce žijeme tu v šeru

ve sněhu, ledu, bídě, hladu,

v temných lesích na severu.

Vstávejte, mi bratři a sestry!

 

Hluk a pach se šíří z bílé pláně,

oceánem sněhu si razí cestu

osm psů zapřažených v sáně.

Zbystřete, mí bratři a sestry!

 

Milost nezná pod polární září zem,

však brzy poznáš, jenom poslouchej,

nekonečnem zní náš táhlý requiem.               

Pronásledujte je, mí bratři a sestry!

 

Na lovu vidí rudě smečka vlků,

smyčku z našich tesáků a drápů

utahujem pevně kolem tvého krku.

Uštvěte je, mí bratři a sestry!

 

Hlad nás žene přímo proti ohni,

člověku i vlastní krvi, co ho brání,

jde o to přežít, buď my anebo oni.

Zabijte je, mí bratři a sestry!

 

Mladí, staří, nakrmte se do sytosti,

blázen, kdo se v tuhle chvíli postí,

trhejte, hltejte, nenechte tu ani kosti.

Hodujte, mí bratři a sestry!

---