Fakt a upřímně mne zajímají osudy cizích lidí

Já vám zase všem děkuji.

Těšo, díky za komentář, potěšil (i kdyby neměl). Jsem ráda, že ti to něco dává :) Pocity jsou to, co chci předat dál. Běžnost života a takový ty poddružnosti. :D

Čudlo, jo, je pozdě. Ale já patřím k těm, které moc lidí neopouští (možná proto, že kolem moc lidí nemám), takže mě to překvapilo. Ale ano, je to život.

Párkrát- ani o chlup víc - jsem tě měla.

a 

Nenechá tě stát na dešti a nebude do tebe kopat,aby tě viděla brečet.Pro ní jsi opravdu chlap.

a pár dalších kousků jsou formulovaný tak, že mi - osobně a subjektivně :) - cosi přináší: párkrát (coby naprosto nepřesný popis) plus chlupem vyjádřená maličká odchylka ukazuje nějakej kontrast, kterej z toho cítím, kterej cítím v sobě, a ty ho tady zjevuješ. V dešti a kopání taky: cosi na způsob "je chlap chlapem, protože do něj někdo nekopne?"...je to abstraktnější a neumím to popsat. ale vyvolává to jakejsi pocit.

že nějaký vztah konečně začíná dávat smysla je jednoduchý. Byla jsem docela blázen.

nebo závěrečná sloka mi připadají jako každodenní konstatování, bez čehokoli dalšího: kdo nezažil "řekla jsem běž a ty jsi šel"?  (gestaltisti by řekli nerezonuje to - což by hezky vyjádřilo subjektivitu mýho soudu).

přečteno :)

pěkné-tip

Ono je pak pozdě bycha honit,když řekneš "jdi" a divíš se, že šel.. Ale Benetka to řekl/a/ dobře, to je prostě ŽIVOT...ale  napsané je to dobře..líbí.. *

Možná je to život a možná ne, pro mne to byla zkušenost jaksi nevítaná.Jsem sama sobě cizí, zvlášť když se děje kolem mne něco nemilého.

Ale to je asi běžné, ne?

jsi sama sobě cizí? ...ale jinak ok, nějak se z toho člověk potřebuje vykecat.