Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seUmění haiku - část 1.
Autor
snake_01
Umění haiku
– část 1.
I: Úvod
„Jdi k borovici, chceš-li poznat borovici, a jdi k bambusu, chceš-li poznat bambus. A ve svých textech se zbav osobních předpokladů a předsudků. Jen tehdy budou tvá básnická cvičení účinná, splyneš-li s pozorovanou skutečností v jedno – pronikneš-li do pozorovaného dostatečně hluboko, abys mohl spatřit, co je skryto uvnitř. I Kdybys mistrně vládl slovům, pokud to, co pozoruješ, zůstane od tebe odděleno, tvá poesie nebude nikdy pravdivá.“ (Basó)
II: Podstatou haiku je zvnitřnění (inter-being)
(zde používám termín zvnitřnění, abych akcentoval důležitost uvědomění si tohoto principu a účasti na něm ze strany autora haiku – pozn. Překl.)
Původ slova zvnitřnění (inter-being) je spojován s vietnamským zenovým mnichem Nhat Hanhem a znamená, že vše je obsaženo ve všem.
Haiku je tedy o tom nechat tuto energii (život, realitu) aby popsala samu sebe. Zkrátka: podstatou haiku je zachytit bezprostřední životní zkušenost – je tedy spíše způsobem života než uměním. Je způsobem nazírání, vnímání a žití.
Protože je haiku úzce spjato s osobní zkušeností, nejlépe je psát haiku bezprostředně po uplynulé události. Ale pamatujte - na počátku je zkušenost! Teprve pak je možné přemýšlet o napsání haiku. Text by pak měl zážitek popsat co nejživěji a nejpravdivěji.
III: Základní principy haiku
„Hledej, co hledali staří autoři, ale nechoď v jejich stopách.“ (Bašó)
A. Haiku vyžaduje:
a)věnování pozornosti přítomnému okamžiku
b)prožívání každé chvíle naplno
c)touhu ponořit se do proudu životní energie
tichý zimní večer –
rybářská loď se vrací
s nákladem slunce
(Horiuki)
B. Autor haiku by se měl zbavit sebestředného přístupu k textu a psát z pozice ne-já.
zvony utichají
zůstává vůně květů –
tichý večer
(Bašó)
C. Není vhodné užívat při psaní haiku osobní a přivlastňovací zájmena - zvláště Já, Mně, Moje. V japonském haiku je jen zřídka kdy určitá emoce vyjádřena přímo. Básník popisuje, jakou zkušenost/zážitek má, ne jak se při tom ON/ONA cítí.
dnes je nejdelší noc –
nejvíce času
na počítání hvězd
(Campitelli)
D. Emoce se tedy v haiku nejčastěji vyjadřují nepřímo. Častým podnětem těchto emocí je pomíjivá krása – krátký život sakurových květů, ale i pomíjivost lidského života.
podzim u jezera –
už jsou tu vlny a smývají
všechny stopy
(Paris)
E. Haiku není analytické, netvoří o věcech soudy, neobsahuje přirovnání a (oproti tradiční západní poetice) nepoužívá metaforu. (Metaforou je zde míněna hlavně textová metafora typu monstrance barů – Nezval, ale například alegorie je užívána. V překladech od A. Límana se může čtenář výjimečně setkat i s výše zmíněnými metaforami, ale zpravidla spíše v podobě ustálených toponym apod. – pozn. překl.) Haiku zkrátka popisuje to, co je tady a teď.
přes pole bavlny
až tam k západu slunce
řeka ze zlata
(Wright)
F. Nejčastěji tedy haiku užívá prostou slovní zásobu, prostřednictvím níž popisuje a zachycuje přítomný zážitek (chladný večer, jarní déšť, babiččina peřina). Haiku se naopak vyhýbá soudům (úžasný, strašný apod.) nebo abstraktním výrazům (věčnost, svědomí).
Snad proto, že haiku tolik klade důraz na přímou zkušenost, občas vzniká dojem, že jde jen o krátký popis krásného výjevu – takový soud by však byl nesprávný. Cílem haiku je vyjádřit hluboký, přímý a ucelený prožitek. Pokud tento prožitek schází, zůstává skutečně pouze povrchní popis.
Např.
červený karafiát –
listy jsou lehké jako pírko
a voní zeminou
G. Sjednocení (communion) – pokud je haiku psáno za účelem dosáhnutí uvědomění (consciousness), termín sjednocení je pro ně zásadní. Tento výraz, který je součástí zenové nauky, ovlivnil klasické haiku, ale v tzv. západním haiku je akcentován jen zřídka.
V textu tento postup často nacházíme ve sjednocení dvou odlišných prvků prostřednictvím jedné sjednocující síly, pochybu nebo proudu.
ticho
do skály proniká
zpěv cikády
(Bašó)
Zde se tedy konkrétně dva různorodé prvky – Ticho a Zpěv sjednocují svým směřováním – jako by oba – Ticho i Zpěv pronikaly do skály.
Další příklad:
na kurtu je plno
tam a zpět létají míčky
a motýli
Pozn.: I zde na Písmáku je občas možné podobný postup zahlédnout – jako příklad uvádím text od Můry 73, jejíchž textů si velice vážím:
„Už jenom kousek!“
Po žebříku šplhají
břečťan a chlapec.
H. Haiku jako duchovní cvičení odráží vzrůstající míru soustředěného vědomí a uvědomění.
22 názorů
Já to vidím tak, že za poslední dobu se úroveň haiku tady na Písmáku hodně zvedla. Vydání Šálku tomu určitě pomohlo, protože vždycky když se připravuje kniha pod taktovkou editorů, klade to velký tlak také na autory... Nicméně, jak jsme se s Katkou shodli: V jedné recenzi na Šálek měla pravdu nějaká paní knihovnice - že je totiž třeba současnou znalost pravidel haiku přenést i na mladší generaci, aby se ta konjunktura, která se v poslední době daří, nevytratila.
Radovan Jiří Voříšek
01. 04. 2021jen se nepodceňuj, máš haikovatá haiku, ... a těm dalším taky děkuju
Ale to bylo, Radovane, převážně jinde, tady bych si netroufla, jsou zde povolanější:-)
První, co jsem udělala, když mne zaujalo haiku, jsem krom okopírování teorie od Pavla neustále kvůli pokusům o haiku kontaktovala Katku, pak Jitku, teisana, Pavla... pořád si taky nejsem jista. Hlavně jim díky za základy a za nekonečnou trpělivost.
Mně osobně pravidla, rozbory a diskuse hodně dávají a jsem na za to vděčný. Navíc mě to baví.
Ostatně v praxi jsem se naučil nejvíc od Gory, právě tím, že kritizovala mé haikopokusy tak, že důsledně poukazovala na moje přestupky v dodržování pravidel.
Přesně u haiku, které zmínil Radovan, mne už párkrát napadlo, že je tam metafora... díky, že ses zeptal, Radovane, a díky za odpověď, Pavle.
Já se samozřejmě přiznám, že japonsky neumím, stejně tak bych pochopil, kdyby se v moderním haiku vyskytovaly metafory - právě tak jsem si vědom toho, že dochází k případům porušování dalších pravidel... Například jedna z japonských soutěží (tuším, že je to Kusamakura) preferuje haiku, která jsou často explicitně metaforická (tam to posoudit dovedu, protože jazykem textů je často angličtina). Nicméně podle toho, jak to vnímám já, není až takový problém, když autor poruší vědomě pravidla s cílem obohatit text, to ovšem v první řadě vyžaduje pravidla znát. A když jsem v roce 2012/13 připravoval edičně první sborník haiku, pravidla tu mnoho lidí neovládalo a neexistovaly téměř žádné teoretické statě a téměř žádná překladová literatura z jiného jazyka než z japonštiny - a japonské překlady mohly být někdy (s ohledem na kulturní rozdílnost) zavádějící. Dnes už je situace značně lepší, ale i tak je stále na místě učit pravidla formy. Možná proto se může zdát, že tady na Písmáku reprezentuju kritický hlas vyžadující striktní dodržení formy...
Radovan Jiří Voříšek
01. 04. 2021Spolužák ze střední, Jára, pracovně dlel v Japonsku s přestávkami 10 let. Japonsky se naučil slušně. Trošku píše na jiný literární servr. Na pomaturitní slezině před dvěma roky, jsme dali o psaní řeč. Došlo i na haiku a senrjú (tehdy jsem se dozvěděl poprvé o existenci senrjú). Tvrdil, že v některých japonských haiku jsou metafory, někdy i rýmy a i jemný humor. A že rozdíl mezi senrjů je ten, že vtip v haiku je laskavý a uhlazený, dnes bychom řekli korektní, v senrjú bez hranic.
Ale nevím jestli četl klasická haiku, nebo novodobá haiku. Takže zase nic, o co by se dalo s jistotou opřít.
Je to úchvatný, kolik je toho zpracováno kolem tří řádků se sedmnácti slabikami. A co náboje a pestrosti se do toho vleze.
Jo a dík za hodnotný příspěvek a reakci na komentář.
Problém je v tom, že metafora velmi pravděpodobně vznikla v procesu překladu texttu - s ohledem na odlišnost japonského jazyka jsou některé obrazy nepřeložitelné. Nahromadění určitých symbolů poskytuje plejádu významů a překladatel si musí vybrat - to ale neznamená, že původní text nebylo možné číst jak metaforicky, tak nemetaforicky.
Moc se mi líbí tohle:
tichý zimní večer –
rybářská loď se vrací
s nákladem slunce
(Horiuki)
a proč se mi tak líbí, protože kolikrát bazírujeme na tom, že haiku nemá obsahovat metaforu, jenže slunce se nedá naložit, prostě ani smykem, ejhle krásná metafora ... a taky krásné haiku!
eronidrian
19. 01. 2015Díky, pomohlo mi to. TIP
tak už jsem tady letmo poprvé...ale vždyť jsem se s tím už setkal! Což nepřekáží tomu, abych se znovu zamyslel. Díky.
Doporučuji všem podívat se, pokud mají zájem o haiku na (pokud se nepletu) od letošního roku vycházející a volně dostupný anglicko/německý časpopis CHRISANTEMUM, který je plně věnovaný haiku a japonským krátkým formám - jedná se o texty současných německých a anglických autorů - najdete tam spoustu podnětů - viz: http://www.bregengemme.net/chrysanthemum/pages/en/archives.php
v blízké době jistě něco vyberu a přeložím.