Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAPOKALYPSA
Autor
DeadKennedys
„Když chceš největší odvaz, nesmíš se bát zaplatit nejvyšší cenu.“
Bodhi, Bod zlomu
„Někdy přejde nešťastná láska do těžké deprese, kdy je vlastně vyvolávajícím podnětem deprese. V tomto ohledu je zvláště nepříjemná deprese endogenní, kdy nejhorší pocity zažíváte po ránu a v noci. Při prohlubující depresi se často objevují myšlenky na sebevraždu, člověk nejí a později ani nepije, nemůže usnout, nedbá o hygienu ani o cokoliv dalšího, přestane chodit do práce či do školy. Tam už je naprosto nutná hospitalizace a nastupuje farmakoterapie. U zvlášť úporných případů, na které prášky nezabírají, pak v krajním případě ohrožení života dokonce elektrokonvulzivní terapie, léčba šoky, která má velmi dobré výsledky. Přestože obava z této terapie je veliká, pacienti, kteří jsou utrápeni depresí až za krajní mez ji vítají, protože je to jediné, co jim pomůže.“
Francis Mark Mondimore
APOKALYPSA
o jedné slečně …
slova padají na papír jako déšť do kaluží
dny které plynuly s Tebou jako o závod
a já nechtěl závodit
všechny ty dny kdy jsem si křečovitě držel ruku druhou rukou
abych nesáhnul po telefonu a nezačal Ti psát záplavu milostných textovek
všechna ta klišé co jsem nikdy nepoužíval
protože mi přišla strašně laciná
a protože v „nevztahu“ jak jsi povídala se to asi ani nesmí
o Tvých dlouhých zrzavých vlasech, které si chci nechat téct po rukou
o zelených očích ve kterých se ztrácí můj cynismus
o objetí Tvých dokonalých boků
při kterém taje, rozevírá se a exploduje moje srdce
a Tvoje oblečení, šaty, sukně a trička bez rukávů s výstřihem budící ve mně zvíře
všechny moje smysly Tě vnímali od Tvých rtů až po temná zákoutí Tvojí mysli
rozlomila jsi všechno Zlo ve mně tak jako žádná jiná princezna co jsem kdy držel za ruku
nejradši bych Ti psal dopisy a lepil je po stěnách v metru jako v Románu pro ženy
i když si myslím, že ten film je hrůza a ani si nepamatuju jak to v něm vlastně dopadlo
netušil jsem jak se k Tobě smím či nesmím chovat v soukromí a hlavně ve společnosti
jak se Tě smím či nesmím dotýkat
nejsem na tohle zvyklej
asi jsem se měl víc ptát
a nebo se neptat a dělat co bych chtěl nejraději
chrlit ze sebe vodopád lichotek a mít ruce na Tobě všude
říct Ti jak dlouho Tě tady hledám
Tvojí krásu
Tvojí bláznivost
Tvojí provokaci
Tvoje cestování
Tvůj náhled na svět
Tvoje myšlenky
Tvůj smích
Tvoje kouzlo
Tvojí náklonnost k životu
nic nezbylo z hrdinnýho chlapáckýho drsňactví punkáčskýho trekaře
tvrdej a vostrej na svět kolem
patnáctiletým zamilovaným klukem ve Tvé přítomnosti
otevřela jsi stavidla upřímnosti
a já Tě chtěl pořád jen líbat a mít u sebe Tvojí ruku
přestal jsem se přetvařovat
řekl Ti o sobě takřka všechno
začal se k Tobě chovat jinak než se člověk má chovat, když si má někoho u sebe udržet
ať už vztah nebo nevztah
přeháněl jsem to
vím to moc dobře
věděl jsem to už předtím
ale nemohl se zastavit
od těch prvních momentů na Střeleckým ostrově
první objetí a realituberoucí líbání na Zlíchově
a Tvoje tělo které mi nepřipomnělo žádnou minulost
ale ukázalo krásnou přítomnost
a já se s důvěrou začínal dívat i do samotné budoucnosti
vím, že to takhle nejde
chtěl jsem si Tě vybojovat
i když to tady tak obvykle nefunguje
vím, že dle psychologických teorií se lidé nesmějí úplně otevřít jinak se to všechno pokazí
vím, že se píše, že si lidé vždycky myslí, že právě ta jejich láska je ta vyjímka
a prý tomu nikdy tak není
všechno se prý dá logicky odůvodnit
na ruce stále cítím Tvoje tanga
kdy jen při pomyšlení se mi postavily i chloupky v nose
stejně jako když jsem bedlivě poslouchal všechno co jsi povídala
hltal celý tvůj život
a přeháněl to
pořád s Tebou chtěl někam chodit
jezdit
přeháněl …
odbržděná lokomotiva
nechápal ty rozdíly
nevnímal realitu
jo, protože já si nevybírám holku podle reality kolem
podle plánů
to bych jim za chvíli mohl začít dávat dotazníky jak na internetový seznamce
já si vybírám holku jenom podle toho jak se cítím, když jí obejmu kolem pasu a políbím
jo, nic jinýho asi nevnímám
pak nějak …
přišlo mi
a začal jsem věřit v lásku
pro kterou je oceán dětský bazén
a severní hory bábovičky
věřit v nás dva
i přesto
že moc dobře znám všechny evoluční teorie
celou sociální biologii
antropologii
i Tvojí oblíbenou psychologii
přečetl jsem kamióny chytrejch knih
šablona na všechno
přesnej návod na všechno
ano, funguje to v drtivý většině případů
a tak tomu lidé uvěřili
já taky věřil
dlouho dobu svého života všem vědeckým poznatkům co mám do detailů nadrcený v šuplíku ve své hlavě
až donedávna
donutila jsi mě srovnávat
nikdy nesrovnávám své bývalé holky
nikdy nebylo proč
každá pro mě moc znamenala
každá jiná, ale všechny pro mě znamenaly stejně
teď ne
donutila jsi mě vyndat fotky Marušky ze stopařský cedule
nechápu jak se Ti to podařilo
pamatuju si všechny okamžiky se svýma holkama deset let zpátky
pamatuju si je všechny jako by to bylo včera
i všechny ty pocity
moje paměť je na dost vysoký úrovni
Ty jsi nejlepší
divný to takhle hodnotit
ale nemůžu si pomoct
nejlepší holka pro mě
s reálnýma důvodama
i bez nich
bez keců kolem
protože tentokrát se něco změnilo a tak …
věřil jsem
že nás nezastaví ani 2 měsíce
ani 6 měsíců Tvé nepřítomnosti
nedokázal rozlišit mezi vztahy
nikdy nechápal co to znamená
vnímal jenom Tebe
dost možná proto
že já sám nejsem moc promiskuitní
vlastně vůbec, nebaví a nikdy mě nebavilo strkat čůráka každých pár tejdnů či měsíců do jiný díry
dost možná ale spíš proto
že je mi to všechno jedno
když Tě k sobě tisknu
nezáleží na ničem
jenom na těch okamžicích kdy jsem s Tebou
udělal jsem pěkných pár kroků zpátky od polárního kruhu
protože jsem chtěl do Tvé společnosti
protože jsem Tě chtěl píchat jako smyslů zbavenej
protože jsem Ti chtěl naslouchat
protože jsem Tě chtěl držet za ruku a nechat do sebe vejít všechnu Tvojí něhu
ale to jsou jen sekundární důvody
udělal jsem pěkných pár kroků zpátky od polárního kruhu
protože nejsi afektovaná hysterická promiskuitní Beáta
i když se tak snažíš působit
i když se tak chováš
i když to tak děláš
já ale vím, že to nejsi Ty
že jsi ve skutečnosti moc milý, citlivý a dobrý člověk
to je ten skutečnej důvod
a pak hlavní důvod
že Tě miluju
a k tomu žádnej důvod nemám
a jsem takovej srab
že i tuhle věc jsem Ti nedokázal říct z očí do očí
ale musel si pomoct oklikou
a v podstatě
místo těch pro mě tak těžkejch dvou slovíček jsem se zamotal v labyrintu nesmyslů a nemohl se z něho dostat ven
měl jsem říct jen ta dvě slova a dál mlčet
co taky dodávat
když potom už je všechno jedno
mrzí mě to
i když vím
že jsi to nechtěla slyšet
nevím přesně co se s Tebou stalo
kde se zlomila Tvoje osobnost
a překryla jí podivná maska
nevím co se stalo
můžu jen hádat
někdy se trefit
někdy být mimo
někdy přemýšlím co asi ostatní kluci říkají holkám
a jestli jsem já sám divnej nebo naopak úplně běžnej
ale pak vím, že na tom nesejde, aspoň pro jednou jsem sám sebou
vidím sám sebe z ptačí perspektivy jak říkám makléři
že tenhle byt neberu
nevím a netuším proč
zkazil jsem všechno
chtěl jsem ho vzít
jo, kvůli Tobě
sám byt nepotřebuju
k ničemu
nemá pro mě význam
i když by to možná nic nezměnilo
možná pár hezkých chvil navíc
a já jsem tam stál a nevěděl zda by jsi někdy přišla na návštěvu
na milování
zůstala přes noc
protože vím
že nemáš čas
že nejsem Roman
že nejsem kamarád z kapely
že nejsem součástí Tvojí společnosti kam bylo těžký mě brát a kam jsi se mě bála pustit
i tak jsem nevím proč věřil, že k sobě patříme
že nás čeká ještě hodně společných výletů
Svatojakubská pouť, o který jsem vždycky snil, že jí jednou půjdu se svou vyvolenou slečnou
hodně stopů
hodně cest na kterých si tak rozumíme
hodně společných chvil v objetí po čajovnách
věřil jsem, že tentokrát to nedopadne podle předem nalinkovanýho scénáře
návrat k nabíječi
ke kamarádovi
nebo přesmyk k někomu novýmu
protože život nezačíná včera ani zítra
ale tady a teď
a já Ti chtěl říct, že je jedno kolik je komu let a kolik toho má za sebou či před sebou
protože někdy se to zlomit musí
dívám se na lidi a vidím jejich kolotoče dle všech moderních pravidel
„v mládí si hodně užívat, aby člověk později neměl pocit, že něco zameškal a neměl potřebu to dohánět“
vidím lidi jak se potkávaj a rozcházej z důvodů, který můj způsob uvažování není schopen pochopit
jako ping-pongovej míček od jednoho k druhýmu až se to někde náhodně zastaví
vztahy z rozumu kdy po období užívání přichází období usazení
spousta podivností
kdybych neblbnul
nemlel pořád pravdu
dvě zkažený věty
v ty poslední momenty
přestěhoval se
spal s Tebou
i když to, že nikde nebydlím taky asi nebyl zrovna ten pravej důvod proč jsme spolu nemohli trávit víc času milovaním
spíš si měla pocit, že by to bylo nebezpečný
nechtěla si zvykat
nechtěla jsi abych si já zvyknul
a tak jsem zoufale držel na uzdě svojí hypersexuální diagnózu
masturboval osmkrát denně s myšlenkami na Tebe
a zase netušil jak a kde se Tě můžu dotýkat
sex je prý akt lásky – opravdu ? a nebo kamarádství, mít rád, a nebo čeho vlastně ?
mám ve vnímání světa hroznej bordel
prý si komplikujem život
všechno je komplikovaný
Ty jsi mi život nekomplikovala
Ty jsi mi ani nemohla nic komplikovat
měl jsem radši držet hubu
mohli jsme se rozloučit před Tvým odjezdem
a dost možná se po Tvém návratu k sobě vrátit
jak to teď už nejspíš dopadne s někým jiným
promiskuita nepromiskuita
ono to na těch pár tejdnů/měsíců na tý druhý vysněný straně světa zas nějaká extra divočina nebude, možná se párkrát s někým vyspíš a pak zase vrátíš ke kamarádovi nabíječi v Čechách
nejspíš se tam žádnej velkej zlom ve Tvém životě konat nebude i když tomu asi věříš a já bych si to za Tebe i přál i když mi to trhá srdce
zlom se může konat pouze v hlavě
a jak jsem Ti jednou řekl, byť si nemyslím, že Ti k němu Tvoje cesta pomůže tak budu věřit, že ano
mě Tvůj odjezd nějak neovlivňoval
asi jsem v tomhle jiný
asi pro mě pár měsíců není nic zásadního
možná proto, že jsem chlap
rozdíl mezi mužem a ženou
možná proto, že je mi jedno i Tvoje promiskuita nepromiskuita
prostě mě to nezajímá
asi by mi i leckdo řekl, že co se týče Tebe nemám ani žádnou sebeúctu na kterou si jinak celý život tak potrpím
jsem z Tebe mimo se všemi tvými klady i chybami
protože v mých očích žádný chyby nemáš
jo, slepá láska se tomu prý říká
když jsi se mnou bylo to skvělý
a když jinde bylo to jedno
bejt kamarádem nabíječem nevyhrává vždy – uznávám – ale v tomhle případě ano
jo, protože u tý nejlepší holky v tomhle stavu vždycky vyhrává
mají ho radši
zamilovanost se neodpouští
neodpouští se říkat to nahlas
a kamarád z nevztahu bude mlčet i kdyby zamilovanej byl, protože ví, že kdyby to řekl bude konec
já to risknul
všechno vsadil
a všechno prohrál
protože slova „přítel“ a „vztah“ Ti hrůzu naháněla
stejně jako jiný city než kamarádský
vím moc dobře proč
synonyma bolesti
a já to nedokázal respektovat
nechtěl jsem jet podle pravidel
chtěl jsem originál
bejt sám sebou
chtěl jsem upřímnost
nemyslel na černý scénáře
chodit s někým Tě děsilo
ale se mnou jsi chodit nejspíš podvědomě chtěla
protože jsem Ti už na začátku řekl ať čekáš v posteli tragédii
a že nevztahům nerozumím
i tak jsi do toho šla
naslepo
po hlavě
spontánně
neplánovaně
lidé se rozcházejí proto
že si nerozumí
že jim to ani na x pokusů neklape v posteli
že je nebavěj společný věci
že už k sobě nic necítí
…
my se „nerozcházíme“ ani z jednoho z těch důvodů
ale proto, že by to mezi námi mohlo být lepší
že by to pak mohlo víc bolet
jenže taky nemuselo
žádnejch 100 % neexistuje
„rozcházíme“ se proto
že jsi otupělá
že chceš bejt otupělá
že je ještě moc brzy
chtěl jsem porušit všechna pravidla hry
a všechny je porušil
chtěl jsem vyvrátit větrný mlýny
ale sám to nedokážu
na to musí být dva
čtu si internetový fóra a diskuze k rozchodům i „rozchodům“
poslouchám debaty na ulici
nestačím se dívat
„neztrácej s ním zbytečně čas, to nemá cenu, nikam to nepovede“
jsem vyděšenej
lidi braný jako zdroje
věci
nástroje k dočasnému uspokojení potřeb
už z tebe nejde nic vytřískat ?
prachy ani sex
nebo naplánovanou budoucnost ?
tak sbohem
nechápu proč se dnes vztahy začínají už předem s tím, že skončí, když to tak být nemusí, proč to všichni přijali, proč nikdo nevěří, že by to mohlo bejt až do konce života
každej po jedný nebo pár negativních zkušeností k tomu takhle začne přistupovat
něco se porouchá a není nic snazšího než zahodit a vyměnit
pomáhání zrovna nefrčí
k čemu taky
rozbitej mobil si taky nedáme spravit, ale koupíme si novej
a lidí je na světě skoro tolik co mobilů
čtyři miliardy vlhkejch škvír
a čtyři miliardy postavenejch čůráků
to by v tom byl čert, aby se nenašel někdo novější, atraktivnější a s více funkcemi
a kde jsou city ?
někdy mám pocit, že by bylo lepší kdyby se nakonec ukázalo, že existuje Bůh a Darwin se pletl
stejně jako všechny ostatní vědy co na něj navazujou
že se všechny teorie pletly
vidím lidi zničený životem
jak se ničí navzájem
mlátíme se mezi sebou na těsný planetě
od jednoho ke druhýmu
lidská osamělost
honba za kariérou a záplavou povrchních cílů, který málokoho dokážou naplnit
osobní růst nadřazenej nad zájmem o druhé
skoro nikdo už nemá na nikoho opravdu čas
vždycky jenom vyhrazenej zlomek než se zase pádí dál
prchavý momenty
rychlík
každej vidí svoje cíle a milostný city jsou nahrazovaný záplavou kamarádů na nevztah - sex
a ono to nepomáhá
každej další den je víc osamělej a plnej prázdnoty
protože náhražky nefungujou
kamarádství lásku nenahradí
protože to nikomu tep nezrychlí na tu nejvyšší úroveň
sebekvalitnější sex lásku nenahradí
protože city ani vzrušení nesídlí na klitorisu ani na žaludu, ale v hlavě a srdci
všichni mají rádi všechny a nikdo nikoho
chaos
a strašná osamělost uprostřed obrovskýho množství stejných tvorů
kteří jsou tak stejní a tak odlišní zároveň
nevím kam to tady dál povede
když všichni chtějí jenom brát a není nikdo kdo by dával
nikdo kdo by byl ochotnej cokoli reálnýho obětovat
kus sebe
činy místo slov
nikdo nechce nastavit vlastní kůži
věřil jsem, že to spolu třebas zlomíme
občas se to stává
potkat se
zamilovat
trávit spolu čas
spát spolu
a kdo ví co dál
vztah založený na lásce, která se nutně nemusí pojebat
párkrát jsem to i viděl u jiných lidí
a věřím tomu ať to je jak chce naivní
klišé, který se zvolna každým dalším rokem moderního věku stává vzácnější
nechápal jsem proč v něj nevěřit
nevěřit znamená nezkoušet
nezkoušet znamená nevěřit
jo, občas se to prostě podaří
neplánovaně
bez pravidel
je mi jedno zda jsme spolu měli či neměli „chodit“
vztah - nevztah
slovíčka mě nezajímaj
slovíčkaření mě nezajímá
fakt těm rozdílům nerozumím
ani jim nechci rozumět
nepotřebuju jim rozumět
chci rozumět Tobě
zajímáš mě Ty
a láska
to ostatní jsou jenom žvásty kolem
možná Tě můj podivný stav jen utvrdil v tom, že vztahy jsou špatný
protože ne Tvůj odjezd, ale tohle Tvoje přesvědčení je hlavní důvod proč žádný nechceš
i když my neměli vztah …
takže jinak …
možná Tě můj stav utvrdil v tom, že láska je špatná
je skvělá
lepší než všechna podivná kamarádství
a nemusí vždycky končit „úrazem“
vlastně nemusí vždycky končit
mnohem šťastnější jsou lidé co se jí řídí
těch málo kterým vyšla
než ti co prožili život dle rozumové vědecké linky
dost možná je to špatný
dost možná se takhle nemá žít
dost možná mě všichni budou vinit ze sobecké lásky
z hormonální pomatenosti
z pomatenosti
dost možná určitě
rozhodně určitě
rozhodopádně
klišé
láska bolí
hodně moc bolí
ale taky je hezká
hodně moc hezká
hodně lidí zapomnělo
hodně lidí chce zapomenout a vytěsnit všechny vzpomínky
aby se ta bolest už neopakovala
zařadit se do pragmatickýho způsobu uvažování
jsem rád, že mezi ně nepatřím
a všichni kdo nikdy dřív nevnímali i všichni ti co už nevnímají to co já teď
mi můžou jen bezmocně závidět
protože když jsi mě doprovázela v Domažlicích na vlakový nádraží po výletě plném zábavy
a noci plné milování
cítil jsem tu nejkrásnější věc ve svém životě
naklonila jsi se ke mně a líbáme se než vlak přijede na nástupiště
a já překonávám rychlost světla
a znovu pokaždý …
pokaždý když jsem Tě viděl
pokaždý když jsi prošla vedle mě
pokaždý když jsem Ti chytnul dlaň a zapletl si do svojí dlaně Tvoje prsty
pokaždý když sis rozpustila vlasy
pokaždý když jsem se dotknul Tvé hebké pleti
pokaždý když jsem cítil Tvojí vůni z krku
pokaždý když jsem si Tě k sobě přitáhnul
pokaždý …
tohle se nedá koupit
tohle se nedá vyšukat
tohle se nedá napsat
tohle se nedá vymyslet
tohle se nedá …
tohle je to nejlepší co se mi kdy v životě stalo
Ty jsi to nejlepší co se mi kdy v životě stalo
Miluju Tě
i teď
kdy se nemá věřit na zázraky
a moje slzy už nechutnají slaně
26 názorů
DeadKennedys
30. 12. 2012Trauma : No tak žádný konkrétní údaje tam nejsou, že jo... vypsat, to každopádně, taky si jednou za sto let můžu dovolit bejt zamilovanej a ne pořád plivat síru ... Jo, poslední sloka od Gellnera z týhle básně vládne vždycky.
no ta odvaha, žes to sem dal
jinak tohle vypsaní se praktikuju taky, většinou je to dost účinné, ale několik posledních dní, kdy něco takového právě dost potřebuju, to zrovna nejde ať to píšu na blog, soukromě ve wordu, nebo jen po papírkách, nejde to ven, nějak se to ve mě zadrhává, jako kdybych koktala nebo tak akorát ne v mluvené řeči ale v tom psaní
DeadKennedys
20. 12. 2012Lucka : No ale není to žádnej plánovanej výtvor, jenom volnej tok myšlenek ... takže mám asi házet na papír co mi letí palicí pořád ..
DeadKennedys
20. 12. 2012Petr : Nestraš...Ferlinghetti ze mě asi nebude ...
jestli to bylo na mě tak můžu hrdě prohlásit že nejsem normální holka a tohle se mi od tebe za poslední dobu líbilo nejvíc)
Petr_Fonvald
19. 12. 2012Jo. tohle je poezie. Taková beatnická :)
DeadKennedys
18. 12. 2012Lucka : Jsem myslel, že holky z tohodle spíš zvracej ...
DeadKennedys
18. 12. 2012ušák : seš drsnější než jsem si myslel ...
deadKennedys: přečteno celý a dvakrát! :-) je to krásně syrový, prostě mi to přijde dobrý.
deadKennedys + Zdenda: moje oblíbený od Gellnera je zas: "dnes ještě buďme veselí v té naší bílé posteli, zítra, ach zítra, kdožpak ví, zítra si lehneme do rakví" :-)
DeadKennedys
18. 12. 2012ee ?
DeadKennedys
17. 12. 2012Tak jo, budu ten odkaz dávat pro tebe skrytě...kdyby to šlo nastavit. Jinak Krucupusk taky zrovna nemusím, ale že mám takovou náladu ...
DeadKennedys
17. 12. 2012Tak to votvírej v novým okně ..
DeadKennedys
17. 12. 2012Od Gellnera mám rád jak co, tuhle asi nejvíc společně s "Všichni mi lhali". Dílo to zrovna moc není...
A co máš proti youtube ?
DeadKennedys
17. 12. 2012Petr : No tak ty autobiografický sem tam jo... Tak to je potom jiná, šílenství nabízím plnou náruč.
DeadKennedys
17. 12. 2012Petr : Další blázen ... radši by jste měli číst knížky. Ale dík za reakci pochopitelně.
DeadKennedys
17. 12. 2012ušák : Tys to přečet celý ??? Jo, pravopis není moje silná stránka. Tedy občas. Jinak to je úlet, pro jednou jsem ze sebe musel vyzvracet veškerou naivitu a sebe samýho. Bylo na čase. Dík za tip.