Libera me: Černé rekviem

Život v nás umřel ještě před popravou

a materiál dávno vzaly vody

Tak se mě neptej co se mi honí hlavou

dvě láhve jacka a decilitr sody

Mám v srdci růži divně popínavou

bodá mě skrz geometrické body

Tak se mě neptej co se mi honí hlavou

do pekla vedou

pekelně příkré schody

Smrtka tu byla ještě před životem

na to vem jed a rovnou cyankáli

voděnku čistou jí od úst odervali

v prstech má mříž co byla živým plotem

Možná že jednou až budu světa znalý

a rty mi zkřiví

zvláštní nejistota

pak zhasím všechno

všechno co mě pálí

v čekárně v které

čekám na Godota

Drcené sklo čas vstříknul do kremrolí

Satan z něj mívá vybělené zuby

už se mě prosím neptej co mě bolí

už nechci tančit v rytmu šůby-důby

a zastavovat věčně v Podvrcholí

Přemýšlet se ti

příliš nepodobá

tak se mě prosím neptej

co mě bolí

a klidně spi

já počkám za nás oba

...