Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBez třech a čtyřech?
Autor
Godfrey
V závěru výše uvedeného článku se dočtete, že je jeho autor přesvědčen, "že uživatelů jazyka, pro něž jsou tvary třech, čtyřech [v genitivu] slohově neutrální, je značné množství, a proto se domníváme, že je možné kodifikovat tyto tvary pro spisovný jazyk jako dubletní, a to bez stylového hodnocení."
Patříte mezi uživatele jazyka, pro něž jsou tyto tvary neutrální?
Znáte uživatele, pro něž jsou neutrální?
Znáte uživatele, kteří je používají v psaném projevu?
Znáte uživatele, kteří je používají v mluveném projevu?
Patříte mezi uživatele, již tyto tvary sami používají?
Domnívám se, že pole pro debatu je vskutku široké.
70 názorů
Jirka Metelka 2
09. 01. 2013Každé téma je ošidné, když k tomu budeš přistupovat tak, že to, co chutná tobě, musí chutnat i ostatním. A každé téma je ošidné, když se člověk pouští do diskuse o něčem, čemu vlastně nerozumí. Jako když napíše: "Nejsem a necitim se znalcem", ale přitom do toho bude pořád krafat. To je stejné jako s těmi lidmi - povídky sice nečtu, ale bla bla bla prostě diletant....
Jirko, jirko, ja to rikam porad, ze jsi proste nejchytrejsi. Co reknes, to je svate:))))
Tangensi, jirka asi zatim nepochopil, ze se nachazi na literarnim serveru. Ale treba se trochu otluce. Ty uz jsi celkem v pohode. Kdyz si vzpomenu na nektere tve drivejsi vystupy, uuu:))))
Jirka Metelka 2
06. 01. 2013Jirka Metelka 2
05. 01. 2013S těmi přepisy je to vůbec zajímavé. Napříkad teprve nedávno jsem zjistil, že Kim Ir-sen vychází ze ruského přepisu jména, jež ve světě mimo bývalý východní blok přepisují jako Kim Il-sung.
Tangensi, vubec se nedivim, ze jsi stejne zmateny jako Jiri. Obema vam schazi schopnost divat se na veci objektivne. Klidne reknes, ze nejaky patvar ti prijde normalni, protoze ho pouzivas ty, ale jiny patvar ti prijde nenormalni, protoze ho nepouzivas, ale ze ho pouzivaji jini uz je ti jedno. Stejne s temi urazkami od Jirky. Sam se citi urazen tim, ze jsem ho nazval genitivem, ale neprijde mu divne, kdyz on sam o druhem rekne, ze to je hovado.
Jirko, ano snazis se urazet takovym tim primitivnim hospodskym zpusobem. Ale nic si z toho nedelej. Ja jsem od tebe ani nic jineho necekal.
Jirka Metelka 2
04. 01. 2013Talu ben Kohelet
04. 01. 2013Názor, že slovo "tsunami" pochází z angličtiny, slyším poprvé a připadá mi krajně pozoruhodný. Je to anglický přepis japonského slova, nechápu, proč by měla čeština užívat anglický přepis, když má svůj vlastní systém přepisu japonštiny. A ten má oproti tomu anglickému mimo jiné právě tu výhodu, že umí zachytit japonskou hlásku "c" jedním písmenem...
Talu ben Kohelet
04. 01. 2013Ten článek je z roku 1993, v závěru je zmínka o tom, že tvar "bez třech" byl tehdy novou Mluvnicí schválen. Tudíž je spisovný. Dle mého názoru je však nesystémový a tedy nesprávný, a v této diskusi se snažím dokázat, že to jsou dvě různé věci.
Čeština není ten jazyk, co dříve, a právě existence spisovného jazyka a existence jazykových autorit by měla zajišťovat, že čeština zůstane něčím, co češtinu alespoň vzdáleně připomíná, že vývoj jazyka neopustí meze "ideální češtiny" (můj pojem, sám si uvědomuji jeho nedostatečnou vhodnost). Nejde o to, že by se čeština nesměla vyvíjet, ale o to, aby čeština zůstala češtinou.
Jenže Ústav pro jazyk český jako autorita nefunguje, protože potvrdí každou blbost, která "se tak říká". Viz hádky o tsunami / cunami - dle českého přepisu japonštiny se to vždycky přepisovalo jako cunami, ale "praxe ukazuje, že se obě podoby skutečně užívají, ale že podoba tsunami zcela převažuje" (to je oficiální zdůvodnění). Autorita, která jen potvrzuje jakýkoli nesmyslný "úzus", je horší forma anarchie.
Jirka Metelka 2
04. 01. 2013Jirka Metelka 2
04. 01. 2013Talu ben Kohelet
04. 01. 2013Zakázán bude sotva, to ani dost dobře nejde (leda snad v Severní Koreji). Jenže už ten dvojí spisovný tvar je nepravidelné skloňování, nepravidelnost - kdyby v deklinaci daného slova byl jen jeden tvar, byl by systém symetrický.
A fakt, že Ústav pro jazyk český připustí nesprávný (nesystémový) tvar jako spisovný jen proto, že se "to tak říká", byť jen jako dubletní ke správnému, dokáže, že je zcela neschopen působit jako jazyková autorita, a že je jako strážce čistoty češtiny k ničemu.
Talu ben Kohelet
04. 01. 2013Pokud se změní umělé potvrzení toho, co je "ideální češtinou", "ideální čeština" se zajisté nezmění. Problém je ale v tom, že spisovnost by měla být právě autoritativním potvrzením této ideální češtiny, a překotnými změnami se ztrácí autoritativnost. Pokud autorita jen potvrzuje "úzus", je k ničemu.
A v rámci systému spisovného jazyka se změní následující: "tři" a "čtyři" budou odteď místo standardních i-kmenů slova s nepravidelným skloňováním (kterých je ve spisovné češtině jinak naprosté minimum). Přesně tímto způsobem vznikají ty nepravidelnosti, na které si tolik stěžujeme při studiu cizích jazyků.
Jirka Metelka 2
04. 01. 2013Talu ben Kohelet
04. 01. 2013Zdenda - Správný a spisovný jazyk nemusí nutně odpovídat tomu, kterým se běžně mluví. Ba dokonce většinou neodpovídá, a díky tomu, že neodpovídá, existuje v jazyce více slohových vrstev.
Jirka Metelka 2 - Před mými chatrnými znalostmi se klanět nemusíš :-) Pravidlo nebylo dáno, nebylo vymyšleno Dobrovským nebo Hankou, ale vzniklo potvrzením vnitřní logiky jazyka. Je to jakési umělé potvrzení ideálního stavu jazyka, právě proto, že tohoto pravidla není vždy a všemi dbáno, protože to, že je to jednoznačné, ještě neznamená, že to je intuitivní. Pochopení některých principů zkrátka vyžaduje více informací, než průměrný mluvčí českého jazyka nosí v hlavě. Například důvod, proč se skloňuje "bez čtyř" a nikoli "bez čtyří", když je to přece podle vzoru "kost", je při dostatku informací zcela jednoduchý, a přitom zcela neintuitivní (protože v "bez tří" došlo k vokalizaci jeru a v "bez čtyř" ne).
Jirka Metelka 2
04. 01. 2013Jirka Metelka 2
04. 01. 2013Jirka Metelka 2
04. 01. 2013Talu ben Kohelet
04. 01. 2013Zdenda - V citovaném článku vysvětleno jasně - "tři" patří k i-kmenům, skloňuje se "kost", v tomto případě (dle logiky věci) v plurálu: tři kosti, bez tří kostí, ke třem kostem, pro tři kosti, tři kosti!, o třech kostech, se třemi kostmi. Je snad správně "bez třech kostech"!?
Jirka Metelka 2 - Jazyk (de Saussurova langue) má dokonalou logiku, jazyk je systém, každá věc je provázaná se všemi ostatními (ale ne všechny součásti toho logického systému pokrývá základoškolská a středoškolská mluvnice - k porozumění některým věcem je třeba znát i starší vrstvy jazyka, etymologii a tak dále). Pro mluvu (de Saussurovu parole) to nutně neplatí, protože ne všichni mluvčí logiku jazyka znají a používají.
Budu te citovat Jirko, protoze jsi takovej muj vzor a asi zacnu prejimat tvoje nazory: "To je pokud mě urážet? Proč se nevěnuješ tématu? Napsal jsem zde svoje jako ty."
Jirka Metelka 2
04. 01. 2013Jirka Metelka 2
04. 01. 2013Talu ben Kohelet
04. 01. 2013My - lingvistický polovzdělanec odkojený přehnaně chápaným jakobsobovským strukturalismem - se zase domníváme, že spisovné tvary by se neměly určovat podle množství "uživatelů jazyka", pro něž je daná forma spisovně neutrální, nýbrž podle jejich systémovosti. Ohánět se počtem uživatelů dané formy mi připadá jako zvrhlý pozůstatek socialistické lingvistiky (něco jako psaní s / z v cizích slovech nebo psaní tsunami místo cunami - všichni to píší blbě, tudíž se chybný tvar stává správným).Dnešní postsocialistická lingvistika si pro to ovšem vymyslela korektnější výraz "úzus", je to ovšem pořád stejně tupá argumentace ve stylu (sit venia verbo): "jezte hovna - miliony much se nemohou mýlit".Připouštíme, že ve slovanských jazycích je z historických důvodů hranice mezi genitivem a lokativem (resp. indoevropským ablativem) místy velmi tenká a tvary lokativu se mnohdy a pro mnoho lidí mohou jevit jako přirozené a ve shodě s jejich jazykovou intuicí - což však neznamená, že jsou správné. V tomto případě je nade vší pochybnost systémovější (přestože dle názoru autora článku vyabstrahovaně) a zákonitostem českého skloňování lépe odpovídající forma "tří" a "čtyř".
Určovat spisovnost formy nám nepřísluší, za slohově neutrální ani za správnou ji však považovat nelze.
Jirka Metelka 2 - Ve starší češtině (humanistické) byl běžný tvar "všechněch". Ona to totiž jsou dvě různá zájmena, "veš" (nesouvisí s hmyzem) a "všechen".
Jirko, komentoval jsi ostatní diskutující, poslal jsi dokonce avízo, tak jsem já na oplátku komentoval tebe. To se nesmí?
Jirka Metelka: Já se ale nepokouším o vědecký výzkum a nehodlám z diskuse vyvozovat nějaké obecné závěry. Jen jsem tu dal prostor lidem, kteří si myslí, že by k tomu měli co říct. Pokud budu chtít znát skutečnou odpověď na to, z jakých podkladů zmíněné tvrzení vychází a co se skrývá za jeho vágností, zajdu za paní profesorkou Hoffmannovou z Ústavu pro jazyk český.
Jirka Metelka 2
04. 01. 2013Řeším to proto, že to sám jako neutrální nevnímám a mám pochybnosti o tom, že to tak vnímá většina uživatelů. Ačkoliv v článu je použita mlhavá formulace "značné množství". Ta však ještě zvyšuje pochybnosti. 1) Jaká je definice značného množství? 2) Jaké proto má autor podklady?
Jirka Metelka 2
03. 01. 2013Psané nikdy, mluvené občas, když člověk potřebuje rychle něco žbleptnout a moc nad tím nepřemýšlí .)
Pomerančová
02. 01. 2013Bez třech, bez čtyřech mi tahá uši. Psané jsem to nikde neviděla a neuvědomuji si, že bych to od někoho slyšela.
Bez čtyřech mi zní hodně divně. Dokonce snad ani ne jako typicky hovorový tvar, spíš jako chyba, ukázka bezradnosti, "co tam vlastně patří". Taková střela od boku. Osobně bych takový tvar nepoužila snad ani v opilosti :-) Promluva má nejen obsahovou, ale i jazykovou logiku. Prostě "čtyřech" pro mě automaticky znamená vazbu na 6. pád, na přeložku "o" nebo "ve". Spojit ten tvar s jiným pádem je pro mě násilné a matoucí. Jazyková pravidla máme přece kvůli srozumitelnosti.
Nevzpomínám si, že bych tyto chyby viděla v psaném projevu. V mluveném se s nimi občas setkám, ale nemůžu říct, že nějak výrazně často. Bývá to spíš opravdu jistá bezradnost, která je z projevu takového uživatele cítit, než nějaká zažitá zvyklost. Osobně mám na vznik téhle chyby takovou možná trochu legrační teorii. Myslím, že vazba "bez tří, bez čtyř" se dětem kdysi dobře zažívala v matematice. Děti se učily počítat "deset bez čtyř", dneska už jen "deset mínus čtyři", všechno pěkně pohodlně v prvním pádě, takže není, kde to procvičit, kde si na správné tvary zvyknout.
No právě to říkám, že "chléb" a "tří" ti zní obdobně. Což je docela síla. Jako když mi někdo řekl, že je "tramvají" superspisovné, protože normálně se přece říká "tramvajej". Jinak nic proti tomu. To vnímání je samozřejmě subjektivní.
Jako že říkat normálně "bez tří" zní stejně legračně jako říkat "chléb"? To je vtip?
Viděl jsem to v pracích asi třech, čtyřech lidí - a nijak mi to nevadilo...
To chápu, že to někdo v mluveném projevu používá. Jen říkám, že takových lidí moc neznám, přijde mi nepřirozený a sám ho nepoužívám (v tomto pádě, samozřejmě). Když jsem na to narazil v psaném projevu, bral jsem to jako chybu. Díky tomu jsem narazil ne tento článek a přišlo mi zajímavé pokusit se zjistit, jak to beroz ostatní lidé. Zda ten závěr onoho článku je skutečně pravdivý.
Tak mně je jasné, že písmáčtí trollové zvorají všechno -- pole, nepole.
Abych připojil vlastní názor, tak já osobně tyto tvary rozhodně jako neutrální nevnímám. Přijdou mi asi tak neutrální, jako tvar "bysem". A neznám nikoho, kdo by je používal v psaném projevu. A pokud je někdy zaslechnu v projevu mluveném, i tam na mě působí dost divně. Vůbec na ně nejsem zvyklý.