Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNa konečné
Autor
Muamarek
Dvě věže z betonu se tyčí
s průduchy sopky, která nedoutná.
Větve zde trčí, holé, bez jehličí,
ve svahu hrají keře na loutnách
Vrásčité čelo dávno zašlé slávy,
kde strhli cíl a kde se nehřímá,
kde žádný potlesk výhru neoslaví
jak v římském cirku – ovšem bez Říma
Tak nějak plynou zimy na konečné,
tak třídí čas na pomíjivé, věčné
číslem jedna sedm šest
Zas prodlouží se čas a s ním i tratě,
ulpí sníh s blátem ráno na kabátě
jménem Strahov, nech se vést…
21 názorů
Asi jsem měl hlad, když jsem to psal :-)) Už je opraveno, díky ještě jednou :-))
Díky, Davide, hned to opravím - mám to tam rád - napsal jsem sonety na více míst v Praze...
Guy - díky za návštěvu, jsem za ni rád a oběma Vám přeji v tomto roce jen to nejlepší, a mnoho dalších nádherných básní, Guyi, rád se chodím kochat,
Marek
Díky za komentáře,
ale nemyslím si, že formu nadřazuji obsahu. Jen je možné, že ne všechny symboly jsou všem srozumitelné. Na Strahov zatím metro nejezdí, tak je nutno spokojit se s autobudem č. 176, který tam má točnu - a kterému nedávno prodloužili trať...
Pěkný večer :-))
J.F. Marnotratný
02. 01. 2013Hmm...dobré!
Richard Hrob
02. 01. 2013Super. Tipuji*
Vampirelord
02. 01. 2013Mně se teda líbí....moc....Tip