Ve školce

Na zahradě, náležející ke školce, se to hemžilo barvami a křikem, málokdo šel nad metr výšky a pět let věku, snad dejme tomu jen učitelka, která stála uprostřed a dohlížela.

V jednom koutě u plotu se sešlo několik chlapečků k poradě. První si vzal slovo Pavlíček, výška 95,5 cm: „Kruml mi sebral tyráka. Včera mi ho sebral taky.“

Chlapečci svraštili čelíčka, jak přemýšleli o vyřčeném. Potřebovali najít řešení Pavlíčkova problému. Potom promluvil velmi vážným tónem Hyneček, výška 93 cm: „Tak Krumla zbijeme.“

Svraštěná čelíčka se opět narovnala, rozuzlení problému bylo báječné. Těšili se, až ho začnou řešit. Ale Jeníček, výška 91, 8 cm řekl: „S Krumlem kamarádí Bosák. Musíme zbít i Bosáka.“

„Klidně je zbijeme oba, úplně klidně,“ odpověděl za všechny Hyneček, jehož výška se od jeho předchozího vstupu nezměnila. Zdálo se, že nikdo není proti. Do debaty se i se svými 94 centimetry vložil Mareček: „On si toho tyráka pro sebe zabírá Soukup, tak ho zbijeme taky, ne?“ Předem odsouhlaseno.

„A půjdeme zbít taky Košťála s Košťálovou, pořád se mi smějou,“ snažil se ze situace a nálady, příznivé k bití, vytěžit maximum Jiříček, výška 99 cm rovných. Dostalo se mu příznivé odezvy. Půjdou zbít bratra a sestru Košťálovy. A Hanouska zbijou při té příležitosti taky, bydlí ve stejném vchodě. Brůžovou by měli zbít co nejdřív, nosí si do školky drahé čokolády a nerozdělí se. Dvořáček bude zbit ještě dnes. Moc se baví s holkama. Jíšovou zbijí hned po Dvořáčkovi, moc se baví s klukama, hlavně s Dvořáčkem. Zde nastalo dilema, jestli Dvořáčka nemají zbít dvakrát. Seznam jmen se rozšiřoval, zakrátko nezbývalo mnoho dětí, u kterých nebylo zbití. Potom se zahradou rozlehl hlas paní učitelky:

„Tak děti a končíme, půjdeme na oběd. Uložte hračky, seřaďte se, ať se nezdržujeme. No, vy tam, Jeníčku, Pavlíčku, kluci tam vzadu, pro vás to platí taky. Jdeme, jdeme…!“

Chlapečci se podívali na paní učitelku, výška 175 cm, a poté mlčky pohlédli na sebe. Nebylo třeba slov. Po obědě zbijí i paní učitelku.