Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte senovoroční
Autor
Zuzulinka
to zlatě prší na Tři krále
a hromadí se v pokladničkách
a cinká, cinká,... kutálí se
jak slza, kterou propustily
bodláky řas
a onyxová víčka
jak olovo co snilo
na kaši roztavené
v lžičkách
jak jablka, jež v míse bílé
přeštědrý večer zapomněl
až chvojí z Hromnic opadá
a řekou posune se
~ splaví ~ spojí
vše v nic
nic ve vše
zemřeme, lásko
na podběl
na břehy blatouchové
na louky
které zpopelaví
a lehce zastydí se
jarem
zemřeme, lásko
na smích
a znovu
stokrát ožijeme
žalem
32 názorů
díky Printe...mně to taky dostalo (tedy ta onyxová mísa, kterou jsem zařazovala do tomboly místního plesu - odtud ten nápad na víčka, připomněla mi je)...krásný den:)
komplimenty se nezasluhují, ty se dávají... a přijímají. Tvá báseň jim pouze otevřela dveře :)
skvělý výběr
a číst opět tvou báseň ... je blaho. Dozrává mi s každým přečtením.
děkuji Armande, fotka je vypůjčená, bohužel se mi nic podobného nafotit zatím nepodařilo... ale hledala jsem vhodnou k básni docela dlouho:)
krásná fotka (to ty sama?) a báseň si s ní v ničem nezadá. Dýchá mnoha zimami, mnoha žaly... co zdá se, nic už neodplaví.
je v ní velká pomíjivost a tedy krása. *V
Krása nesmírná! *** Pocity smíšené, pastelem malované obrazy dojímají "jak vše, co je a pomíjí".
zajímavý komentář bergu - úpřímně mě po ránu rozesmál, vážně... touto básní navíc, neříkám v podstatě nic, sdělení je banální... nicméně nejsou právě banality největšími poklady našeho života?
Ten Jirka je diplomat! ÷)
Hele (zase se neovládnu a použiju zdrobnělinu÷) Zuzanko, páč tak nějak podvědomě inklinuju k nostalgii, celej tenhle textík na mě působí pozitivně, mile... až na ten konec. Hodně básní má rozmazaný oční stíny právě pointou a tím, že autor(ka) chce říct co nejvíc (nejlíp skoro všechno). A v tomhle kontextu na kopečka působí ŽALEM jako muleta na staršího, flegmatickýho bejka: Trochu si odfrkne, hrábne kopytem a zase hledá mlíčí. ÷)) *
Najít ta pravá slova, najít ty krásné obrazy!! Jo to bych rád uměl... *
mám slabost pro takto laděné texty, kde za zdánlivě líbivými obrazy vnímám přesvědčivou dobrou vůli ocenit navzdory tíživým skutečnostem naději, ale i fakt, že se máme vždy hlásit k tomu barevnému v nás.