Další etapa.....

Nikdy jsem neměl rád etapové závody......člověk nikdy neví, kdo nakonec celkově vyhraje....

Otevřel jsem novou knihu, čtu ji pomalu,

kde každou stránku pohladím a vstřebám

a všude samá hloubka, radosti pomálu,

tak držím otěže a nový smysl hledám.

 

Kapitoly nemajíc, všechno hromádkou historie,

kde každá tečka varující před začátkem konce,

kdy duše má lačně jako piják něhu pije

s noblesou díce, že už neznějí tu zvonce.

 

Jen sirény před nálety tu hrají komedie,

a pohled k obloze se vyděšeně „scvrk“,

koruna zelená, však kdesi dole cosi hnije

nemoha létat, na perutích ni brk.

 

Utáhnout opasek a klobouk do čela už mám,

 kroky mi těžknou v blátě všehomíra,

lístek je placen proti náhodám,

však někde uprostřed zůstala další díra.

 

Cedníku podoben, utopím naděje,

úsměv mám na splátky, repasovaný,

                   zamávám za sebe, vždyť se nic neděje,                 

jen musím dopředu…bohužel zase nahý.

 

Kolikrát ještě ?

---