Trilogie pro šašky

Bylo nebylo, v jedné bájné zemi
která se podobala i té naší
bylo lepší humor mít než nemít
ti co ho neměli tam totiž dodnes straší

Tři příběhy o tom co se běžně stane
když chtíč Tě mámí jako sladká vůně
a když prázdno máš v hlavě vypatlané
místo srdce pak Tvoje tělo stůně

Příběh první - pro Kláru:

Hasič a struhadlo

Na malém městě uprostřed planiny

žil hasič Vomáčka jen se svou dcerou

od rána do noci dělala kraviny

i tak se mládenci o ni vždy perou

 

Lozili za ní i na balkon pokoje

házeli milosté dopisy do schránky

Vomáčka vždy zařval: "No tak co to je?

zmaluju každého z téhleté sebranky!"

 

A tak ho jednoho večera napadlo

vyrobit na chlapce pastičku, návnadu

smontoval pod balkón obrovské struhadlo

schoval se za garáž, za auto dozadu

 

Čekal kdo naletí na jeho léčku

nečekal dlouho a už tu byl prvý

"Jen počkej frajírku, dostaneč tečku

návštěvu u holky zaplatíš krví"

 

Jak myslel tak stalo se Utíkal do domu

vystrašil hocha jak čert do něj hustil

chlapec se vylekal seskočil z balkonu

po stromě dolů se po hubě pustil

 

Struhadlo zabralo za práci vzalo

chlapec teď má na ksichtě šrámy

a tak se taky rychle stalo

že se zas drží sukní svojí mámy

 

Neserte hasiče nelezte jim do domu

i kdyby měli sebehezčí dcerušku

Mají-li navrch i trochu fištronu

vezmou si vás rychle na mušku

 

 

Příběh druhý - pro Lazyho:

Rýč a povidla

Za Starým Městem se rozkládá obora

krásná a veliká na ranní procházky

občas tam potkávám očního doktora

fotí si v tom parku ještěrčí ocásky

 

Nosí ty fotky pak své milé Máně

válí je po stole, u dveří, pod židlí

mívají oba dva nacpané škraně

když Máňa upeče koláče s povidly

 

Jednou tak fotil si tyfloped ještěrku

foťákem rozhrnul hromadu s listím

nalezl koláček s povidly na štěrku

"Vždyť ten je odm Máni!" zděšeně zjistil

 

Máňa se potají scházela s číšníkem

ten místo ocásků fotil jí klíče

nosila koláčky v uzlíčku malinkém

s číšníkem ukájet chtěla své chtíče.

 

Tyfloped dožral se popadl rýč

utlouk je na lávce pod sbírkou fotek

zahrabal do listí odešel pryč

zbyly z nich jen ty dva páry botek

 

Chceš-li se slézati s číšníkem za rohem

dej pozor kam chodíš či zda Tě někdo hledá

schovej rýč, peč koláče s tvarohem

tím snadno zmateš tyflopeda.

 

Příběh třetí - pro Stormyho:

Slunce, stromy, chryzantéma

Slunco svítí ptáci pějí

stromy kvetou žádná tréma

Mám halušky? Ze závějí

kouká na mě chryzantéma

 

Kdybych jedla méně léků

jak můj terapeut hlásá

viděla bych sněžnou deku

co jí rolba spásá

 

Jenže já mám svoje triky

jak se zbavit skutečnosti

místo dveří místo kliky

vejdu ve stav netečnosti

 

Naperu se omamnými látkami až na půdu

místo proseb použiju ritual woodoo

napatlám si na obličej všelijaké krémy

ze stromů a z kytek - hlavně z chryzantémy

 

Nebudu už normální tak jak si mnozí přejí

radši budu magorem než se to lidem přejí!

---