Spinkej, malý dráčku...

Spinkej, malý dráčku,

a nech sladké sny,

aby přinesli ti z dáli

překrásné krajiny a princezny -

houfy princezen! – pyšných i krásných

a třpytné světlo v jejich očích jasných.

Nechť ve snech tvých

se zjeví paláce i hrady

a v nádheře té

vydají ti skvosty své -

a to bez nejmenší zrady.

A princezen zpěv nechť s tebou zní -

a pak ať tančí! A ty též!

A v dálce palác,

který spí:

i jeho věž

ať rozezní

ten jejich zpěv tak veselý.

 

Spinkej, malý dráčku,

a nech sladké sny,

aby alespoň na okamžik skryly

krajiny tvořené popelem…

krajiny spálené ohněm tvým.

Spi, aby oči tvé již neviděly

kosti, jež zbyly

z houfů princezen.

A místo nářků zpěv ať zní

opět tím místem pochmurným.

A z trosek ať je palác zas

a z prachu

zas bývalý jas,

ve tvých snech tak veselých.

---