Večery

Večer se probouzet u sklenice hřebíků

a dát sníst zrcadlovému psu

jenže jsou v mojí hlavě i jinak

bludy a mystiky co nedokážu snést

a v tom všem nemám záblesky světla

jen skrze bolest vím že žiju

hádám že to právě mě činí šíleným

mistrem v extázi a deliriu

že jsem prohlédl za rodný list

křičel škrábal kousal

a hledal místa bez toalet

a bez návratu

abych mohl obdivovat zbytečnost snažení

mě nenašli uprostřed školních lavic

ne, já byl nabodnutý na ostnatý drát

pod Jedovou Věží…