Zpravodajství z nebes

reportér ve studiu: 3, 2, 1 teď. Dobrý večer dámy a …

 

kameraman: Netočí to.

 

Reporter ve studiu: Jakto? Charlie! Červený čudlík! /vstává a mačká čudlík/

 

kameraman: ahá!

 

Reporter ve studiu: Dobrý večer dámy a...

 

Kameraman: Netočí to.

 

Reporter ve studiu:/chytá se za hlavu/ Kabel!

 

Kameraman: Co?

 

Reporter ve studiu: Vypadl ti kabel! Zase. /vstává a zandavá kabel zpět do kamery/

 

Kameraman: Jó kabel! Ups...

 

reportér ve studiu:/sedí za stolem v ruce papír, odkašle si a čte. Před ním klečí kameraman a natáčí./ Dobrý večer dámy a pánové. Vítám vás u Andělských zpráv v sedm nula pět. Jako první tu máme krátký přehled zpráv. /vezme si jiný papír, odkašle si a čte/ Právě dnes jsme se dozvěděli, že situace na některých školách není zrovna ideální. Naše reportérka se dostala až do ředitelny a dokonce i na vyučovací hodinu. Více se dozvíte v sedm deset. Naše reportérka také zavítala do krámku, kde zákazník našel v jogurtu kousek zlatavé svatozáře. A nakonec nás čeká...

 

Kameraman: Netočí to.

 

Reporter ve studiu: Kabel!

 

Kameraman: No jo! Jasně! Jedem na živo!

 

Reporter ve studiu: A nakonec nás čeká to nejlepší! Živý přenos prezidentova novoročního proslovu. Dámy a pánové, zůstaňte s námi!

 

Obraz druhý- škola

 

reportérka: Dobrý den dámy a pánové, nacházíme se na akademii svaté Ludmily a s námi je zde paní ředitelka Archanděla Gabriela. Dobrý den.

 

Ředitelka: Dobrý den.

 

Reportérka: Slyšela jsem, že má Vaše škola velké problémy s kázní, je to tak?

 

Ředitelka: Noo nenazývala bych to velkými problémy. /do ředitelny vtrhnou dvě děti a začnou pobíhat mezi ředitelem a reportérkou. Pak zase odběhnou/

 

Reportérka: no já osobně bych to tak nazvala... hodláte to nějakým způsobem řešit?

 

Ředitelka:Ale toto byla naše nejhorší třída! Zavedu vás do naší průměrné třídy.

.

Reportérka: To ráda slyším.

 

reportérka: Dobrý den paní učitelko, můžeme zde spolu s diváky /mrkne do kamery/ sledovat kousek z Vaší hodiny?

 

Učitelka: Ale jistě! Posaďte se prosím zde, do toho křesla! Ták. Dnes jsem vám slíbila jedničky za otázky, je to tak?

 

Žáci: Ano paní učitelko.

 

Učitelka: ó no tak začněme. Kolik měří poloměr andělské svatozáře? Ježíšku?

 

Žák – Ježíšek: Pět centimetrů paní učitelko.

 

Učitelka: ó Ano správně! Píši ti jedničku s hvězdičkou. No a co ty Svatá Lucinko. Věděla bys například, kolik měří poloměř božské svatozáře?

 

Žák – Lucinka: Deset centimetrů paní učitelko.

 

Učitelka: ó ano! Deset centimetrů. Píši ti také za jedna s hvězdičkou. Paní reportérko, prosím Vás jestli byste již nešla. Žáci se potřebují soustředit na následující hodinu literatury a umění. Děkujeme za návštěvu.

/reportérka odchází a potkává ředitelku/

 

Ředitelka: Koukám, že už jste s prohlídkou skončila. Viděla jste vše, co jste potřebovala?

 

Reportérka: Zatím ne. Chtěla bych se podívat ještě do jedné třídy.

 

Ředitelka: Ne, prosím ne! Jen to ne! Hlavně ne 7.A

 

Reporterka: Dámy a pánové jdeme do...

 

kameraman: Netočí to.

 

Reportérka: kabel!!!

 

Kameraman: No jo! Jdeme na živo.

 

 

 

Reportérka: ...jdeme do 7.A /ve třídě/ Dorý den paní učitelko. Můžeme sledovat kousek z vaší hodiny?

 

Učitelka: No když je to nutné./řekne a pokývne k lavici kam se reportérka poslušně naskládá/

Takže jak už jsem se ptala, kolik je potřeba křídel pro tucet andělů? /zakřičí a třískne ukazovátkem/

 

dítě 1: Já já to vím.

 

Učitelka: Já vím, že to víš, ale já chci aby to řekl někdo jiný. Co třeba ty! /ukáže na dítě 2/

 

dítě 2: Ehm.. ehm... eeee

 

Dítě 3: /příliš nahlas šeptá spolusedícímu/ třicet!....myslím.

 

Učitelka: mlčet budeš! /křikne na dítě 3/

 

Reportérka :Kabel. Charlie!

 

Kameraman: No jo pořád.

 

Dítě 4: Ty! Ty! Ty!

 

Dítě 5: Co? Co? Co? /začnou se prát/

 

Učitelka: Véén! /dítka sklopí hlavy a kleknou si do rohu na hanbu/

 

reportérka: no tak my už asi půjdeme.

 

Učitelka: Sedět budeš!

 

Reportérka: ale ale ale...

 

Učitelka: neodmlouvej!

 

/reportérka se skrčí na židli a něco ťuká do mobilu. Poté před diváky předchází reportér ze studia a zatím žáci reportérka i učitelka odchází říká/

 

reportér ze studia: Omlouváme se za přerušení, ale naše reportérka se cítí být ohrožena a opouští školu. Tudíž se přesuneme k další reportáži! Naše reportérka se nyní vydává se do krámku na konci Božské ulice.

/objevuje se reportérka, vedle ní prodavač/ka a před ní/m nespokojený/á zákazník/ice v ruce jogurt/

Zákaznice: Já vám přísahám, že tam byl kousek svatozáře!

 

Prodavačka: Neny možne! Mi mít dokonale jogurt! Dokonale!

 

zákaznice: Dokonalý možná, ale s křupkama ne?!

 

prodavačka: Neny možne! Neny možne!

 

Reportérka: Dobrý den paní, jsem z andělské televize a přišla jsem si ověřit ten váš jogurt. Je to vše pravda?

 

Zákaznice: No ano, je to pravda. Našla jsem v jogurtu kousek zlaté svatozáře. No podívejte se sama. /roztáhne prsty pusu a ukazuje na zub/ Vylomila jsem si kousek žubu!

 

Reportérka: /otře si zákazničiny sliny z tváře/ To je mi vskutku líto! A váš názor? /otočí se k prodavačce/

 

Prodavačka: Nooo, ja myslim, že to neny možne. Neny to možne. Já mít dokonale jogurt, dokonale! /prodavačka se začne se zákaznicí hádat/

 

Reportérka: Koukám, že tady se už více nedozvíme. Tak takto dopadla aféra s jogurtem. No potěž pánbu.

 

Pán bůh: /prochází kolem reportérky a nadává/ Nic potěžkávat nebudu!

 

Reportér ze studia: /přichází před diváky a za ním se vyklízí scéna./ Nyní je už čas na prezidentův novoroční proslov./Přichází prezident, stoupá si za pultík a bere do ruky papíry. Začíná číst./

 

Prezident: Ehm.. ehm... Dobrý den dámy a pánové, vítám Vás u televizních obrazovek. Nejdřív bych vám rád sdělil, že opět nastává krize. Takže prostě jako vždy šetřete šetřete a až budete v důchodu, nespoléhejte na nás. /něco nemůže přečíst/ Jéžiši, kdo to psal? No to je teda rukopis. /přichází asistentka a šeptá prezidentovi/ A kdo by to měl jako vědět?! . Možná tady n a tady m. Ale jo, možná by se to dalo odhadnout. Nemáme na to. Takže zkrátka tady, tady, tady už to

nemáme napsaný. /přibíhá asistentka a šeptá prezidentovi/ Prej, že nejsou krachy. /opět přibíhá asistentka a opět šeptá prezidentovi/ Jooo, prachy. Ale to každej ví. To se nemusí pořád opakovat. No zkrátka nemáme peníze, takže šťastnej novej rok. /prezident odchází a objevuje se reportér ze studia/

Reportér ze studia: Takže tím naše zprávy končí a my vám přejeme šťastné prožití svátků a nového roku. Příště nashledanou.

 

Kameraman: Netočí to.

 

Všichni: Kabel!

 

KONEC

---