Vyvádějí koně mezi mrtvě ztichlé

Vyvádějí koně mezi mrtvě ztichlé
vyvádějí ho pod oprátky
monitorují činnost vznášejí dotazy
mučí jimi k smrti unaveného koně poslyšte mne
mrtvou hlavu oko se pootočilo zaznamenal ji i pohyb
zornice snažící se vstřebat třepotání praporců ukázal
jsem do světových stran přiblížil ono prostranství
středu nebeského chrámu nenáviděného slunce
v tušených mracích
příštího dne:
absurdní -- ani to není možné jen tak zavrhnout
v městě městnaném na místě chrámu
osočit ho -- absurdní
nemožné jeho vystoupení není přesvědčivé
příštího dne:
poslyšte nezahlédl jste ho odcházet promiňte pokaždé se
mineme říká že spěchá
za neodkladnou záležitostí je to jeho forma způsob je
absurdní osočit ho na místě chrámu v obřích
chrámových ústech řekl přijďte v mou náruč řady zubů
rozeseté v lavicích přijďte
vstaly tykvovité hlavy nakažené pokyvováním
sled obezřelých pohledů
ruce pohotově zahloubily v prahu v ústech červí díru
dráhu příštího dne: ohně lidského

(Oheň lidský -- koření)

a řekli: kdo jsi ty pražec přilepený k čelu ale lehce
polibkem kdo jsi abys cokoli požadoval
brouzdaje v nekonečných zásobárnách
kde jsou zrádně lomcující ruce
visící na klice kteří jsou zbylí?
tak rozhodná a jednoznačná touha nic nezanedbat
všemu dostát nic nezapřít neztratit nic
tak rozhodně a jednoznačně se zacítil až vstal
udělal několik kroků
k lůžku toho druhého a řekl:
kdo jsem já pražec přilepený k víčku nejlehčím polibkem
kdo jsem abych požadoval z větru vody ohně země tyl
kterak kde jsem se skryl.