rekapitulace deka dentálního snu s Karlem Hlaváčkem

 

 

 

 

 

večer jsme proškrtali ideály

škrtili štěně vyhládlého psa

v zájmu korekce přijatelných dat

chyby jsme v sobě dohlédali

pýcha už s námi nehopsá

ve vyhořele opuštěné roubence

možná jsme chtěli jenom úsvit posnídat

 

 

někdo nás z domu žene

vyměřit vzdálenosti mezi fauly

zdrcené hlavy na padrť

duchové lítí krouží s hejnem

havranů nasupených      plné auly

čekáčků pod sekáčky      prázdná hruď

vyzvrácen prášek poletavý

 

z poklidu lun má touha svaly                a každý z nás je celkem pravý

 

 

 

nevzkříšen     mírně probrán     a živý

nenápadný až krutě malý

brnkat si motiv od tětivy

místo s tvým šípem         milá     sestro Ariadny

má bludiště jsou kouzlem holá

Fénixův ranní pláč   skřípe   sten z pouště

a mrtvý kolemjdoucí   jenž neodolal

souhlasu hoboje a violy                hluboko dlouze volá          ladím     suď

 

 

 

 

 

 

 

---