Martince

 Naše malá šla na podzim do první třídy a loučila se se školkou a s její učitelkou.....úžasná ženská, škoda, že ty tři roky jsou pryč...takže takový můj malý příspěvek na rozlučku mojí dcery se školkou....no jo....stárnem...:-)

MARTINCE

(něco málo ze srdce od rodičů a dětí)

 

Tak už je to tady, etapa završena

a my teď pokukujíc, hledáme správná jména,

jež bychom tu změnu v našich životech podepřeli

a trochu rozpačití a taky trochu smělí,

však jedno víme jistě, stačila mysli malá vteřinka

a to, že jedno velké díky zaslouží naše Martinka.

 

Ačkoli se to nezdá a mnohý škarohlíd  by mohl prudit,

tak víme jistě, že s ní se naše děti nemohly nikdy nudit,

tu pohlazením, tu jemným prstem díce,

dávala našim dětem světlo a teplo jako oltářní svíce

a pro každého měla pochopení,

i když to vždy nebylo jářku pro souznění,

i já sám měl někdy vadné snění,

ale pochopil jsem její vzácné jmění,

nad její lásku k dětem věru není.

 

Teď s těžkým srdcem vím,

už budou rána, kdy ji nespatřím,

a nerozjasní mi den svou ranní rozkvetlou tváří,

kdy na mne a moji dceru vždy po příchodu září.

 

Děkujeme za ty naše kuřátka, že jste nám vedla cestou svou,

ne vždy rovnou, často klikatou,

ale vždycky jste je vedla ať peklem či rajskou zahradou,

čistě a s upřímnou láskou svou.

 

Tři roky a už je tu smutné loučení,

není tu zástup kuřátek a Martinka,

už nebude permanentní mazlení,

bude jen vzpomínka.

 

Vzpomínka na jednu prima školku, kde bylo krásné prožít dětské roky

a v ní mnoho hodných paní učitelek, které přidaly nám do života další hezké sloky,

které zpívají o tom, že prožili jsme krásný čas

a vrátili bychom ho nazpět zas,

však na závěr musím přednést svůj jeden velký vjem

Martinko, za všechno, co jste pro naše děti udělala,

děkujem !!!

 

---