ocitám se těsně vedle sebe

zůstanu jen do poloviny a pohybuji se váhavě do pravých úhlů střídám levou s pravou kdyby tak šlo sundat si hlavu a ostříhat s ji Pak sedím u čistého stolu a ocitám se zase těsně vedle sebe ani jsem tehdy nevěděl proč a všecko nějak rozmazané, když si uvědomuješ tu teatrálnost a přestat dýchat a je těžké s někým mluvit. Je jich mnoho, kdo se lekne přitom zdá se být tolik povrchní mohl bych ti vyprávět, je toho hodně, ale neřeknu nic Vždyť ty mě nepozáš, neuvidíš Anděli, já chci být jako ty a nic z toho není a neexistuje tvoje ruce nejsou špinavé s trochou vody na prstech co mi to kreslí po čele Ale jen nesměle, sedí a kouří snít o něčem se zdá být vždycky snažší, než dělat to bez předsudků

---