Terasa

páči sa mi to, aj keď "začali jsme vydělávat kúži svých rukou skrz práci" je také zbytočné a trochu vyumelkované. Ale páči sa mi tá ľahká naratívnosť, množné číslo a... aj to, že to absolútne popiera nejaký záver, proste sa to akýmkoľvek záverom priam vysmieva.

ta nebyla rétorická :-)

hm, a víš, čím by to mohlo být?

Já děkuju!:-)

Měj se, zas něco nahoď.

Chvíli je to srozumitelné, a pak zas ne?

Proč svatojánský?:-)

Rafinovanost musí být hlavně v kompozici, případně spočívat v dovysvětlování. Stejně se nakonec dobereš k tomu, že téma je na tak krátkou báseň prostě příliš rozsáhlé, že potřebuje delší čas k vysvětlení, a ještě delší čas, aby to vysvětlení zapadalo do básně. Tahle báseň měla taky být mnohem delší, zjišťuju zpětně.

Abys vší tou rafinací nezískal textovou substanci podobnou benzínu...:-) (Jen blbá hříčka - a moje slabost pro fosilní paliva)...

Ta rafinovanost, když je jí příliš,

začne být nebezpečná v tom smyslu, že ony výsostně "rafinované" prvky, pokud nejsou citlivě a funkčně do textu zakomponovány, v posledku z celku trčí. Anebo jak říká Šiktanc: nemám rád, když je textu znát, že je autor "chytřejší" než báseň....

I když, to je na samostatnou diskusi - co je v dnešní době skutečně dobrý tropos. Spor původnost vers. působnost.... apod. Poslední dobou jsem čím dál vděčnější, když v cizích v textech najdu jakousi prostou (ale v jádru nesmírně cennou) přiléhavost... Jeden přiléhavý obraz za deset rafinovaných přibližných.....  Teď mluvím o nejvyšším patře všech rafinovaností, protože takový obraz vlastně ani rafinovaně nevypadá. Při čtení nevybuchne, vydá se teprve postupně, časem.

Ale tern směr, jaks ho nastínil, to je z mého pohledu dobře opřený žebřík. Když v báru houstne beat, Jsem vážně zvědavý, k jaké poetice tě to dovede. Držím palce.

egil: Díky za kritiku!

Máš pravdu, že ta genitivka na konci je trochu levná:-). U zbylých tebou jmenovaných tropů mi zatím jejich nedostatky unikají.

Jestli mi dáváš na výběr ze dvou, tíhnu spíš k té druhé. Jestliže by stačilo, jak říkáš, něco málo proškrtat a byla by z toho hezká přímočará lyričnost, tak jen dodám, že by stačilo jen pár dalších rafinovaností a metaforika by zesílila.

V tom je určitá nevděčná role kritiky - vidí, že to nefunguje, ale neví, z čeho to fungující vyrůstá, tak by ořezávala. Autor si pak může rvát nad stejnými nekvalitami textu vlasy, ale ne z pozice, že je něco přebytečné, ale že něco důležitého zůstalo nevyjádřeno.

Tím se nechci proti tvé námitce vůči sezení na dvou židlích ohradit, právě naopak. Ale spíš půjdu cestou zhutňování beatu, než abych se vracel k jeho klasické formě. V tom nejsem (bohužel?) sám, podobně (a mnohdy hodně dobře) se tu profiluje třeba Lalulá.

Příště tedy ještě, ještě více rafinovanosti. Vypadá to, že jí není nikdy dost.

*

Není to marné. Pro lyrizované příběhy mám celkem slabost (třeba Grochowiakův Lov na tetřevy!); i když tady mě trochu dráždí to lehce "beatnické ladění se sklony k "open ér" ředění....

Problém vidím v následujícím:

Některé tropy v něm obsažené mají dost nízkou jakost a spíš text srážejí, než že by jej posouvaly nebo šťastně ozvláštňovaly:

Její kabát s kožešinou / splýval podél holínek / jak vlasy.,

pasparta na osobnost hřebene

nebo genitivka přes noc popraskané / rty našeho pokračování, do níž celý text ústí -

a pár dalších.

Nejsilnější je strofa začínající Když i to bylo málo (protože je nejvyváženější) a ta gnóma v ní je přesvědčivá a má jistý rozměr, jako že prohlubuje chronotopos, oproti jiným metonymiím v básni, které jsou jen povrchové a navlečené na text.

Ty hory byly pod sněhem, / ale my dva věděli, že je to / přetvářka šelmovského pralesa, / protože každá krajina je pralesem.

Jako by text nebyl tak úplně rozhodnutý, čím chce vlastně být. A tak v posledku zůstává na půli cesty - mezi:

transparentním lyrizovaným příbehěm (k tomu mu však chybí větší dávka syrovosti, která by nastala vyškrtáním některých zbytných tropů)

a mezi

příběhem pulzujícím měnlivou mírou denzity (k tomu mu fakt chybí silnější metaforika a rafinovanost)....

Potenciál je blíž k prvnímu pólu, stačilo by myslím pár škrtů... A uzrčité pročištění stylistiky, syntaxe...

*

Mám radost, že na lidi takhle silně působím!

/*

dobre sa citalo. *