Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte setrudovina české řeči
Autor
tonas
řekni mi pár slůvek a já ti povím, co jsi zač
Trudovina české řeči
Předevčírem byla debatovat na rádiu ČS Dvojka paní Kamila Moučková. Erudovaná, životem i bolševickým režimem dlouze a těžce zkoušená stará dáma. Bylo si co poslechnout. Pro stejně vzdělané a zkušené čtenáře, jakož i pro pamětníky těch nevlídných časů byly mnohé její názory k debatě, třeba i k oponujícím reakcím. Leč otráven tím, že ta paní – dlouholetá politická komentátorka a hlasatelka v centrálních mediích, neumí řádně česky, jsem po trpělivém naslouchání od rádia odešel a otevřel si knížku.
Leckdy slýchám chvalozpěvy na tu naší mluvu. Jak je bohatá, jak je způsobilá pro krásné vyslovení dějů a věcí. Mám velké výhrady vůči tomuto názoru. Jsem rovněž přesvědčen o nádheře české řeči, ale rovněž si myslím, že je závislá na tom, kdo se jí chopí a jak ji používá.
Paní Kamila Moučková mluví pražským dialektem. To není neobvyklé a nemusí to vadit. Její projev je však nesnesitelně zaplevelen jazykovými zbytečnostmi - nebál bych se použít "smetím": „prostě, vlastně, v podstatě, že ano“ a desítkami dalších (neměl jsem trpělivost, zaznamenat si je všechny).Kromě toho nejsem lingvista.Jsem jen obyčejný posluchač a čtenář.
Když se na mne spustí taková průtrž jazykových mrzáků a skrze ně i zmrzačené české řeči, „beru do zaječích“ neboť mi vzrůstá tlak a ovládá mne zloba.
Paní Moučková není zdaleka osamělá v mizerném užívání mateřské řeči. Mezi lidmi, jejichž projev se rozpakuji sledovat, pro jeho odpuzující nedokonalost, jsou i takoví, kteří jsou pozoruhodní ve svých konkrétních oborech, jako třeba věhlasný zahradník Větvička, ekologický geolog Čítek, skvělý mezinárodní publicista Petránek, mediálně proslulí vědci, pedagogové,lékaři, psychologové a další odborníci ze všech oborů. A též část rozhlasových a televizních komentátorů a novinářů.
Když vede v rádiu nebo v televizi řeč nějaký voják, policajt, sportovec nebo politik, pokládám řeč málo kultivovanou a kostrbatou za přirozenou, vždyť jsou to lidé převážně bez slušného jazykového i jiného neodbytého a nekamuflovaného vzdělání a vyznají se třeba dobře v něčem jiném. Raději se na to nedívám a ani to neposlouchám.
Slůvka prostě, vlastně, v podstatě a přemnoho podobných jsou jen jedním spolehlivým dokladem nedovzdělanosti jejich uživatele. Měly by být, třeba i jazykovými pravidly, vypuzeny jako trudovina češtiny.
P.S.: naslouchal jsem nedávno s velkým požitkem rozhovoru Marka Ebena s českým kardinálem, vatikánským ideologem Tomášem Špidlíkem. Ten starý pán mluví nejen moudře, ale i pěkně. Přestože, nebo právě proto, že žije ve Vatikánu, jako politický štvanec českého totalitarismu, uchoval si krásnou češtinu. Všelijaké ohavnosti, co se v ní zabydlely u nás, se ho netýkají. Stejné zkušenosti mám i s emigranty. Jejich řeč, přes drobná pozapomenutí, je stále hezky starobylá a k utěšenému naslouchání.
Když tu a tam zaslechnu uprostřed zmrzačené řeči řeč vytříbenou a ryzí, je to jako by se na mne usmálo sluníčko a je mi blaženě v jeho blízkosti.
4. dubna 2013
38 názorů
zabedněná kočka v bedně
12. 09. 2013Totální blbost plná přežitých archaismů. Mohl jste si aspoň opravit zdvojené mezery, když už tolik dbáte na formální stránku. Něco takového jako pražský dialekt navíc neexistuje, máte na mysli pravděpodobně obecnou češtinu. K tomu můžu jen dodat, že jste přesně ten typ debila, který češtinu, jako živý organický a neustále se měnící jazyk, nepochopil.
- krásné téma - i debata. Mám pocit, že se v ní směšuje několik volně souvisejících řečových "mocností".
1) - vrozené řečové dispozice + jejich rozvoj v rétorické umění: Pokud se kdo narodí s lehkou dyslektickou dispozicí, může svým poznáním dosáhnout na nobelovu cenu, bude mít všek problém myšlenky převádět v řeč vázanou. Toto "drhnutí" převodu pak více - méně maskuje "plevelnými" slůvky. Je to jev příbuzný koktání. Drilem (viz Demosthenes) se do jisté míry dá tento handicap nadřít, popřípadě různými triky si osvojit zdání kultivovaného projevu. Studuje se to ve školách rétoriky - velikou tradici mají ve Francii.
2) - sémantická banka: jakási zásoba slov+ větných vazeb uchovaných v trvalé paměti, která - pokud je rozvinuta zjm. četbou + komunikací se vzdělanými lidmi (zejména v mládí) - vytvoří předpoklady pro kultivovaný jazykový projev, který máme všichni rádi. Zde se snad vskutku dá hovořit o vzdělání.
3) - intelektuální úroveň: jsou - li mé myšlenky nejasné, zmatené, banální, ploché a ocitnu - li se v situaci paní Konvalinkové, kdy se ode mne očekává myšlenkové a humorné jiskření Werichovského typu, mohu "plevelná" slova užívat ke získání času na rozmyšlenou (tuto taktiku využívají zejména studenti u zkoušek, kteří pak nechtěně v očích examinátora působí stupidním dojmem).
(mimochodem ekologický geolog se tuším jmenuje Cílek)
Šíp si pozval do svého pořadu v televizi herečku paní Konvalinkovou. Sympatická dáma až na to, že neumí říct větu, ve které by se nevyskytovalo prostě, v podstatě, vlastně ..... někdy i několikrát. Za několik minut debaty, v níž měla být vtipná a zajímavá, řekla ta tři slůvka nejméně padesátkrát. Člověk si klade otázku co se učí na vysoké herecké škole, když její absolventi neumí mluvit snesitelnou češtinou. Paní Konvalinková ovšem není sama.Zmrzačená čeština se vyskytuje zcela běžně v rozhlasových a televizních besedách. Smutné je, že i na kvalifikované straně debaty u lidí vzdělaných v různých oborech, kde dobrá čeština by měla být znakem odbornosti.
"prostě 15 x; v postatě 7x; strašně 8x, pocity 4 x; tudle,tadle 7x; že jo 6x; vlastně 8x, teda 8x atd.Podotýkám, že tam těch nepravostí..."
Tato slova ve své podstatě nejsou nepravostmi. K jejich znehodnocení došlo prostým silným nadužíváním, jak už je v kruhu přátel jazyka nějakou dobu známo. Je nevhodné užívat adjektiva strašné v kombinacích, jimiž vznikají nelogické protimluvy (strašně krásný). Rozhodně je ale přehnané, chtít tyto výrazy z češtiny vytlačit - jeden by byl překvapen, ale jejich původní významy by ještě pochyběly a troufám si tvrdit, že po vytlačení jednoho souboru floskulí by se zákonite zrodil nový.
Souhlasím až potud, kdy autor označí za nedovzdělanost hovorové používání pomocných slůvek. Je to jen nepohotovost v řeči - i když u bývalé hlasatelky je to na pováženou. Obecně to tak však říci, či napsat, nelze. Marek Eben je můj oblíbenec. Ano mluví perfektně, s takřka stoprocentní logikou, čistou češtinou a navíc s kultivovaným humorem. I když by to bylo ideální - nelze takovou brilantní češtinu čekat od člověka, který je sice vědec, umělec, učitel, ředitel čehokoli a podobně, nezvyklý však mluvit na kameru, nebo na mikrofon. V písemném projevu pak může být stoprocentní... a dokáže, že se o nedovzdělanost nejedná. U mnohých pak ano, nedovzdělanost to být může, ale hodnota člověka se nedá ani podle tohoto celkem obecného, přesto však mnohdy přísného hlediska, posuzovat. Moudrost kritika se pozná podle uváženosti soudů.
Spíš bych soudil kvazispisovatele a polobásníky na literárních serverech, kteří s češtinou zápasí jak Bivoj s kancem, nikoli však vítězně a přesto svůj nedostatek bagatelizují, nebo ještě dokonce vydávají za přednost. Tady by se měla napřít ta avizovaná očistná síla zastánců tradiční čisté literární češtiny...
vinca minor
04. 05. 2013Pravda pravda, taky z toho vadnu. Třeba takové slovo "mapovat" nebo "pojďme" automaticky používané místo imperativu jakožto vyzvání. Můžu poslat i další tipy, je-li libo:)
opakování některých slov mi až tak nevadí... třeba slovo "pakliže" úplně miluji... stejně jakko "poněvadž"... "domnívám se"... zřejmě od doby, kdy jsem shlédla Hrdého Budžese...
toho, aby projev vyzněl kultivovaně, je třeba podstatně více... čeština je právě krásná v množství synonym, které označují vesměs totéž.... mně se velmi líbí, mimo již zmíněného pana Ebena, třeba projev Hany Maciuchové, Květy Fialové, Simony Stašové... Vůbec to není o spisovnosti, ale spíše o tom, co z daného člověka jde směrem ke mně. Záleží, jak ten člověk intonuje, jak mi osobně ona slova podává. Jestli je na mě sype anebo se snaží jim dát pdstatu, hloubku... Většinou pak volbu slov nevnímám. Jednoduše mě strhne ten vír emocí, který mluvené slovo vyvolává. Někdy se dokonce mimoděk usmívám.
Co mi naopak vadí jsou anglánismy, jak jim cvičně říkám... Takové Jsem dnes OUT OFFICE. Musíš být IN.... Jsem DELETE... atp. To mi naskakuje husí kůže.
aleš-novák
24. 04. 2013zz: Krásný ztráty je diskusní pořad Michala Prokopa, jmenuje se podle jedné jeho staré písně. přepisovat to na krásnÉ ztráty by byl prohřešek proti autorským právům.
Například název SEJDEME SE NA CIBULCE, kde hlavní rooli hraje Aleš Cibulka, tak trochu naznačuje sexuální orientaci protagonisty...TA CIBULKA...
Odubytovávat se? No nádhera... zatím jsem za nejpříšernější slovo považovala "zrušuje se" :-)
aleš-novák
19. 04. 2013zřejmě dobrý oddíl :o) není to kolej filosofické fakulty?
Předevčírem byla paní Kamila Moučková opět pozvána na hodinu do rozhlasu. Má nějaké jubileum. Vzal jsem si tentokrát tužku a dělal si čárky:
prostě 15 x; v postatě 7x; strašně 8x, pocity 4 x; tudle,tadle 7x; že jo 6x; vlastně 8x, teda 8x atd.
Podotýkám, že tam těch nepravostí bylo mnohem více. Jistě, že nejde o hanění té paní. Jedná se o mrzačení hovorové mluvy. Není v tom zdaleka osamělá. Ona byla celý život především hlasatelkou: Přeříkávala cizí texty a sama se slušné češtině nenaučila.
16.4.2013
Adriana Bártová
11. 04. 2013Naprosto souhlasím. V médiích se velmi často setkáváme se slovy, která nemají s češtinou nic společného. Navíc, někteří lidé, kteří se mluveným slovem " skoro živí" mají špatné vyjadřovací schopnosti a těm to neodpouštím. Přesto se uživí velmi dobře. Ovšem schopnost mluveného projevu, plynulého a bez zbytečných berliček, odmlk a povzdechů není každému dána do vínku. Proto se musím vyslovit na obranu zpochybněných oborů jako voják, policajt, sportovec apd. Tohle nejsou lidé, které je třeba strkat do škatulek nevzdělanec. I oni musejí mít vzdělání a mnohdy i vysokoškolské, ale mluvené slovo je něco zcela odlišného. Nemyslím, že pokud bych byla přizvána k nějakému rozhovoru, že bych jej zvládla bez důkladné přípravy. Odsuzujme tedy za tento nešvar jednotlivce a nikoliv skupiny.
Nikdo není dokonalý, ale pokud se někdo mluvením živí, tak je špatná mluva velkou ostudou jeho zaměstnavatele, když tuto nedokonalost trpí. Zvláštˇ je-li tím zaměstnavatelem veřejnoprávní médium. Různá plevelná slova nevadí tolik, jako když nás moderátor obdaří pozdravem "Dobrý jitro" (správně dobré jitro) nebo "Byli tam samí chytrý lidi" (Chytří lidé) apod.Mám obavu, že se náš jazyk ocitá ve větším ohrožení než v dobách obrození.
Tonas - Škoda, že jsi mi neposlal avízo.
Ano, používání slova "co" je trend. Nic to nemění na tom, že se tím ochuzuje čeština. A například vynechávání "j" ve slovech "jsem," "jsi" a pod. je také trend. Také je pěkný trend zaměňování "mě, mne a mně," případně "i - y." O "ji - jí, vaši - vaší" ani nemluvím. Zanedbávání zvratných sloves je trend nade vše. Jsem zvědav, kdy se dočtu například: "Dal si klobouk na jeho hlavu." Našlápnuto k takovým zvěrstvům máme dostatečně, je to trend.
Rozhodl jsem se, že sem pořídím neanonymní statistiku těch jazykových hrůz a po čase ji uvedu.
.
Není žádné tajemství, že každý člověk má svá "plevelná slůvka", která mimovolně vplétá do vyprávění. Známe to ze školy, někdy jsme se tím skvěle bavili, dělali si čárky, kolikrát náš (jinak zcela oblíbený) matikář dnes už pronesl svoje "v podstatě"... Vnímám tyhle pomůcky v řeči spíš psychologicky, než jako nějaké neodpustitelné násilí na češtině. Když si člověk svoje vlastní "řečové berličky" uvědomí, může pracovat na jejich omezení. Ale ne vždycky se to daří, někdy se mluvčí prostě potřebuje víc soustředit na to, co chce sdělit, než na hlídání každého vlastního slůvka.
Nevím, jakou máš sám zkušenost s veřejnými mluvenými projevy. Pokud dokážeš na veřejnosti mluvit tak dokonale, jak požaduješ po jiných, pak upřímně smekám. Jistě, hodně se dá natrénovat, a taky záleží hodně na tom, jestli jde o předem připravený proslov, nebo spontánní odezvu třeba na nějakou otázku v rozhovoru. Všimni si, že jakmile se začneš při řeči vědomě kontrolovat, abys nepoužil nějaké "nevhodné" slovo, změní se atmosféra tvého projevu. Snaha o dokonalost ubírá na přirozenosti a uvolněnosti. Pokud nejde zrovna o projev nějakého státníka, nebyla bych tak přísná.
Reka, trik Marka Ebena, tedy krome zkusenosti, je v tom, ze hovori pomalu. Souhlasim s tim, cos napsal. Mluveny projev je velmi tezky. Ja neumim mluvit. Myslim, ze umim celkem dobre psat, ale pokud se jedna o verejne vystoupeni, tak mam dojem, ze na tom nejsem moc dobre. I kdyz behem hovoru se clovek neposloucha a nepamatuje si svuj vystup. Chci rict, ze tady neni rovnitko mezi vzdelanim, inteligenci a mluvenym projevem. V tomhle mi tenhle text tez vadi.
aleš-novák
05. 04. 2013mno, televize, vzhledem ke své logické povrchnosti, asi nebude tím správným zdrojem pro hledání kultivované češtiny. Výjimky (viz zmíněný Marek Eben) to jen potvrzují. Proč by zrovna Kamila Moučková měla být vzorem? .
Pustil se do mne Pedvo, že jsem použil "co"místo vztažných zájmen. K tomu jen, že jsem to udělal až po kozultacích s jazykovými odborníky z vysoké školy. Do té konzultace jsem to nikdy nepoužíval. Odborník mne ujistil, že to je trend, že je to správné a z řady důvodů jazyku prospěšné.
Chybička se vloudí každému.Mně tím tuplem. Čtu po sobě i desetkrát a pokaždé tam ještě najdu - nějakou gramatickou nejistotu, překlep, nebo chybu. Nevydávám se za znalce češtiny, protože vím, že by to nebyla pravda.S tím však toto moje povídání nic společného nemá. Zlobí mne, když si v nějaké debatě, často i lidi na úrovni, musím v každé větě poslechnou prostě, v podstatě a další zbytečnosti. Nemohu to poslouchat, přestože bych si to ostatní, co tam patří, poslechl rád. V debatě, kterou vedla ta paní, o které píšu, se prostě a to ostatní objevilo nespočetněkrát.a znehodnocovalo její jinak zajímavé povídání.
Ano, souhlasím. Jednou z ohavností je například ochuzování češtiny soustavným používáním zástupného „co“ místo vztažných zájmen. Například „ohavnosti, co se v ní zabydlely“ nebo „s emigranty, co se sem navracejí.“ Případně v psaném projevu čárky, kde nemají co dělat, jako třeba „...zaslechnu uprostřed zmrzačené řeči, řeč vytříbenou...“