Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePROČ SI LHÁT
Autor
macecha
co dnes ve stáří zbývá
ptám se sebe sama
proč nejsem na světě ráda
když slunce svítí
mně zvoní hrana
když zima jiskří a sněhu hory
nemohu chodit, nohy bolí
tak tedy sedím
plášť z nudy rozepínám
vracím se ve vzpomínkách
očekávám hrst pěkných pocitů
však v hloubi mysli jen šedivá mlha
tmavýma očima na mne se dívá
nedává naději na slavnost prožitků
jen příroda zbývá
i ta však otálí
jaro již není
jen léto a zima
tak jako pocity
jimiž se mysl má zmítá
a přec se smrti bojím
"proč?"
to sama nevím
4 názory
Jarmila_Maršálová
16. 04. 2013škoda, že nejsi chlap, jinak bys nespustila oči z holek v bikinách, ale těm z toho může být na infarkt, člověk si nevybere(
a hlavně, když svítí slunce, všichni se radují, jen já musím sedět nejlépe ve sklepě, protože jsem ze slunce blízko smrti. A to je fakt. Děsím se léta.
Jarmila_Maršálová
16. 04. 2013každýmu zvoní hrana, maceš, zajdi si ke kostelu, sedni na lavičku a čekej...
uslyšíš štěbetat ptáky z lípy, z trávy tě pozdraví fialky a stařešinové tě přesvědčí, že je ti vlastně dobře