Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seUdělej se
Autor
Zazz
Roztáhla nohy nejspíš jen z pocitu povinnosti
leží jak kus mrtvýho masa
jak nějaká oběť domácího násilí
a ledovým hlasem říka už se udělej
Seberu poslední zbytek sebeúcty
a vypotácím se do kuchyně
Naliju panáka ginu
a pak ještě jednoho
Oblíkl bych se a vypadnul
nebejt ve svým bytě
nebejt v našem bytě
Vrátím se do ložnice
Dělá, že spí
Schoulená na kraji svý půlky postele
Lehnu si
přehodím se dekou
a tupě civím do stropu ...
Už dávno nevaří romantický večeře
při svíčkách, u dobrýho vína
Už neříká pa miláčku
když se loučíme v telefonu
Už se nezajímá
když se vracím z práce před půlnoci
Už je jí to fuk
Naše světy se rozdělili ve dva
a já zbyl v tom ve kterým tečou slzy
ve kterým lidi šílej zoufalstvím
a ve kterým je všechno jen mizerný
v tom,
ve kterým evidentně není možný přežít ...
10 názorů
aroquentin
17. 04. 2013*
Velmi se mi to zamlouvá. Je to silné, přímočaré, bez nějakých básnických příkras a jinotajů.
Snažit se určit mantinel mezi tím co je a není poezie je samozřejmě poněkud hloupé.
Přesně jak píše oracullum - text je velmi prozaický, spíš zpověď, než báseň v pravém smyslu slova (kdy jde i o jiné věci než o sdělení). Není v něm ani fascinace, ani schovávačka v metaforách (což pak často vede k dojmu, že se nejedná o poezii, případně že se nejedná o dobrou poezii). Naopak ten postřeh je syrový a přímočarý - tak, že mu čtenář buď může anebo nemusí uvěřit. A já osobně v tohmhle případě nevěřím na pózu, ale věřím textu, který je sice víceméně podobný spoustě jiných textů se společným tématem, ale přesto stále silný.
a ještě dovětek,, je tu sposta těch co by napasali - tohle není poezie - ,, ale podle mě ano,,
to je moje gusto, výborně! * ono v takvých situacích se člověk ani nemusí moc snažit, jde to samo ven, že..