Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVincek
17. 01. 2000
4
0
842
Autor
simon.s
a potom jsem šel
pod mořem zvlněnym
pod černym mořem
bez hvězdic kormidel
pod mořem vran jsem šel
a svist křídel jsem neslyšel
holka hukot vln jsem vůbec neslyšel
slunce spalovalo moje nohy
žhnulo přímo zespoda
byl jsem bosej a konce stébel
mě ostře píchaly
pluky kopí bezcitnejch
a jejich nadávky jsem neslyšel
ty nechutný nadávky jsem vůbec neslyšel
oči se mi svíraly bolestma
hej, tak jako tobě stehna
Je řeka vykousala ve skalách
ostnatý drátoví natažený po loukách
každej pták si jednou musí sednout
zlato každej se chytí
ze srdce mu zbydou
krvavý stužky dáš si je do vlasů?
-tvý ruce jsou to samý-
šel jsem polem sám
vlastní stín mě předbíhal
šel jsem polem
a má
ocelová kámoška
se vrtěla líbezně má malinká milenka
z vlčího máku v křoví od kolejí
a její vzdechy jsem neslyšel
zlato ty nahý vzdechy jsem vůbec neslyšel
zlato sedíš na svý posteli?
v čistym prádle každou hodinu?
s břitvou a kapesnim zrcátkem?
zlato mluv si co chceš
mejm uším svý vize šeptej
já tě neslyšim
já tě neslyšim
já tě neslyšim
nikdy a nikdy víc
amen.
A to já zasejc jo - podívej: Ty sis něco přečetl, poslechl, vdechl a sebralo Tě to - no nejsi sám. Ale: Ty to nejsi - a mě zajímá, co jsi Ty - je to jasný ? Tohle je nátěr vypůjčenou barvou - ne že by byl špatnej - naopak, je vidět, že až budeš hledat ten svůj, máš s čím zacházet ...
Uch. Nemám moc rád takovýhle básničky... Ale tahle mě nějak divně zaujala. Při každým čtení se mi líbí víc a víc. Asi není k smíchu, ale já se musím usmívat (jen trošku :) ). Neslyšel, vůbec neslyšel, a ocelová kámoška. Čím víc o tom přemešlím, tím víc je to tip.