Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKlamná
05. 02. 2002
2
0
1042
Autor
Zoel
Klamná
Vyčpělá z románů, básní a projevů,
bezbarvá obrazy pradávných výjevů.
Osleplá, bez duše, bezhlasá žalem,
tryznou rzí pokrytou stala se málem.
Zjizvená nepravdou, za živa pohřbená,
únavou rozpadlá, sehnutá ramena,
překotným úprkem maže se její tvář,
v mramoru pomníků zahlédla dávnou zář.
Svobodu projevu, svobodu vyznání,
každý se svobodou, každý se ohání.
Slova jak kusy ker, bez barev, zápachu.
Kde že je svoboda? Žijeme ve strachu!
Bezkřídlé odlety, vychladlá krev,
zamlklé toužení, úzkosti řev.
Roubíky múzám, okovy snům,
hranice představám, smrt smělým dnům.
VIVAT!!!
Řemeslně dobře zvládnuté (až na ten absolutní rým), ale obsahově mi připadá dost řídké.
Sedí! Ale opakování zář asi moc ne.
Jinak dávám tip. Snad to zvládnu, jako nováček.*