Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Zloba

06. 02. 2002
0
0
928
Autor
Usires

Tato báseň byla vytvořena jako domácí úkol při studiu počitačových sítí. Abychom si prý rozvíjeli tvůrčí myšlení, tak to neberte moc vážně.

Řeka teče, teče řeka,

osud na tě stále čeká.

Osud který má tě rád,

ušetří tě?

Možná, snad.

 

Trápení je jako jed,

trápí se teď celý svět.

Svět je celý otrávený,

lidskou zlobou zahlcený.

Ale šance žije v nás,

neváhej,

už přišel čas.

 

Čas, jenž nám osud měří,

láska klesá jako peří.

Jako peří snese se,

tam kde srdce třese se.

 

Snáší se k nám z modrých výší

tam kde hvězdy světlem píší.

Pod tím světlem nádherným

rozplývá se v nás ten dým.

 

Dým jenž srdce, mysl kalí,

vždyť to vědí velcí, malí.

Až se ten dým rozplyne,

zloba v nás snad zahyne.


Prokletí
07. 02. 2002
Dát tip
hm, Usírku, je to takové přiblbé, pozná se, že je to décévé... mám tu něco podobného... ale co, hlavně že je sranda m.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru