Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Promluvy k sobě

06. 06. 2013
0
4
969
Autor
Theresse

Všechny mé verše mají hlubší smysl, chtějí probudit k představivosti a zamyšlení se nad sebou. Každý je soudcem sám sebe ...

Dnes vydej svou duši k soudu,

jen vstup a mluv, provinilče noci.

Avšak radím Ti, nepodléhej bludu,

Ony poznají, zápornou emoci.

 

Tvá maska ztrhána dnes bude,

jen v kůži své tam sklíčeně stát.

Kajícně volat: „Pomoz, osude!“

Však mlč a nechej je, se ptát.

 

Varuji Tě, nezahoď hrdost svou,

Ony, duše hříchů poznají to, věř!

Mluv narovinu, jinak dostanou Tě hrou,

pocit na tváři nezobraz, pak otoč se a běž.

 

Do svítání rozsudek bude vynesen,

a Tvé činy zapečetěny budou.

Zítřkem nastane nový den,

Vím, dávám Ti útěchu chudou.


4 názory

Tak rozhodně to má něco do sebe. Chtělo by to ale nějaké úpravy formy a rýmů.


Max Hutar
07. 06. 2013
Dát tip

Říkat, že všechny tvoje verše mají hlubší smysl, je troufalé. Možná jsi se k tomu sama odsoudila, ale já ti to nežeru;).

Prozatím se zbav těch gramatických rýmů, to se fakt nedá číst.


Safián
07. 06. 2013
Dát tip

Jako prolog by to šlo. Chtělo by to ale pořádně osekat a zkrátit. Tak na polovinu.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru