Zbabělec

Z koutu prokletýho baru

pozoruju slečnu Sáru,

přesto nejsem schopen to překrásné stvoření požádat o tanec.

 

Přemejšlim jak jí oslovim,

jak bystým vtipem zazářim.

Však znám se. Vždycky ze mě vypadne ten ze všech nejtrapnější kec.

 

Jsem zbabělec!

 

V hloučku věrných kamarádek

sedí její sexy zadek.

Neustále na něj zírám s otevřenou hubou jako pitomec.

 

Jsem v absolutní extázi,

když kolem mě jen prochází

svým ladným krokem gazely, a omylem mi přišlápne palec.

 

Jsem zbabělec!

 

ref.1: Mám tupej úsměv.

          Neřeknu nic - jsem zabělec.

          Nemívám úspěch.

          Jsem věčnej panic - zbabělec!

 

ref.2: Jsem srab!

          Nechci se nechat odmítat

          a proto radši nic nezkoušim,

          nepokoušim se o nic.

          Jsem srab!

          Strach bych mohl rozdávat,

          a můžete mi nadávat,

          já budu v klidu

          protože jsem srab!

 

Mně vyskákaly beďary,

když všimla si mý kytary,

a usmála se na mě asi v přesvědčení, že jsem umělec.

 

Jestli se za ní nezvednu,

tak se snad hanbou propadnu.

Jenže už jí tam začíná oblejzat nějakej jinej borec.

 

Jsem zabělec!

 

Strach mě opět ochromí,

já nemám sebevědomí.

Nejspíš to bude tim, že penis malej mám. Asi jak Japonec.

 

Snad proto jsem pak v rozpacích,

když létám s hlavou v oblacích,

a ona mě upozorní na to, že mám rozeplej poklopec.

 

Jsem zbabělec!

 

ref.1: Mám tupej úsměv.

          Neřeknu nic - jsem zabělec.

          Nemívám úspěch.

          Jsem věčnej panic - zbabělec!

 

ref.2: Jsem srab!

          Nechci se nechat odmítat

          a proto radši nic nezkoušim,

          nepokoušim se o nic.

          Jsem srab!

          Strach bych mohl rozdávat,

          a můžete mi nadávat,

          já budu v klidu

         protože jsem srab!

 

Sedim v temným koutu baru,

v ruce kytaru a seru

na Sáru, co nemá páru, jak pozornej bych mohl bejt milenec.

 

Ta holka vůbec netuší,

že ukradla mi duši,

ale to ode mě neuslyší, protože jsem strašnej zbabělec!

---