Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSpolečnost
Autor
Daniela.H
Od narození nás učili rivalitě, závisti a strachu, cílevědomosti a s ní spojené chamtivosti a hrabivosti peněz, nikoliv lásce jeden k druhému, důvěře nebo otevřenosti.
Jen si vzpomeňte, kolikrát nám říkali, ať nevěříme cizím lidem, že musíme být lepší než ostatní, vydělávat hodně peněz nebo „něco v životě dokázat“. Když jsme chtěli být upřímní, řekli nám, ať nejsme drzí, když jsme chtěli s něčím pomáhat, řekli nám, že to neumíme, když jsme měli sny, řekli nám, ať se raději držíme při zemi.
Honíme se za materiálním bohatstvím, a své štěstí měříme podle počtu vlastněných předmětů, aut a domů. Jsme ochotni obětovat zdraví, abychom si mohli koupit věci, o kterých si myslíme, že nás učiní šťastnými a které při smrti stejně ponecháme na zemi.
Nenávidíme jeden druhého, aniž bychom si uvědomili, že nenávist nikam nevede a ubližuje jen nám samotným. Často máme radost z toho, že můžeme někoho pomluvit, a tím sami sebe zdánlivě pozvedneme v očích těch, před kterými pomlouváme. Neuvědomujeme si, že pomluvou pouze poukazujeme na vlastní slabost. Někdy až zákeřným způsobem se kocháme v cizím neštěstí, často přejeme druhým jen to nejhorší, místo toho, abychom na ně pohlíželi s láskou a respektem.
A pak, litujeme sami sebe, že se k nám lidé chovají špatně a divíme se tomu. Avšak zde platí zákon, že to, co vysíláme, se nám vrací zpět.
Často hrajeme hry s druhými. Taktizujeme, co se týká našich vztahů, často nejsme schopni mluvit na rovinu. Manipulujeme s druhými a snažíme se o to, aby se chovali tak, jak chceme my – a říkáme tomu láska. Neumíme si říct to, co chceme, ale jsme naštvaní, když to nedostaneme.
Máme strach z věcí, které se z největší pravděpodobností nikdy nestanou. Řešíme to, co si o nás budou myslet druzí, proto raději mlčíme.
Často se vracíme do minulosti a neustále dokola řešíme něco, co už změnit nemůžeme, obviňujeme ostatní ze svých problémů a nejsme ochotní vzít zodpovědonost sami za sebe.
Místo podpory či snahy o pochopení jeden druhého volíme častěji útok.
Žijeme ve světě nedůvěry, když se na nás někdo usměje, přemýšlíme, zda není blázen, nebo jestli po nás snad něco nechce. Když nám někdo otevře dveře, cítíme se skoro provinile.
Máme rádi jen ty, kteří nás nějakým způsobem ocení nebo pochválí, jakmile s námi někdo nesouhlasí, jsme schopni z něj udělat svého úhlavního nepřítele a z lásky se stává lhostejnost či nenávist.
Chceme lepší svět, ale nevíme, kde začít. Chceme změnit všechny a všechno okolo, ale nikoliv začít se změnami u sebe.
Bojíme se smrti, bez toho, abychom začali někdy skutečně žít.
Možná je čas na změnu…
30 názorů
MorriconeTheGod
10. 07. 2013Aha, já měl dojem, že to psal muž. Ovšem v případě, že jsi žena, je ten text ještě relativně únosný a pochopitelný.
Aby jste vynikli vy "dobří",
musíme být i my "špatní"
Nemějte nám to za zlé....
vždyť tvoříme dohromady jeden svět....
(chlap jsi ty, ja žena)
MorriconeTheGod
10. 07. 2013Bože, to je taková capovina jak z hollywoodské těžce béčkové sračky! Patos z toho stříká jak z urvaného hydrantu. Je to puzzle z laciných klišé, frází, floskulí a sraček. Naivní až běda - spíš až infantilní. Logická soudržnost naprosto nulová. Empiricky vzato - neúnosně zoufalé a dětinské. Přijde mi to, jako by někdo sestříhal z Bravíčka nějaké věty a poslepoval je dohromady. Pokud je ti méně jak 15 chlape, pracuj na sobě a třeba to bude dobré. Pokud víc, vzdej to.
MorriconeTheGod
10. 07. 2013Bože, to je taková capovina jak z hollywoodské těžce béčkové sračky! Patos z toho stříká jak z urvaného hydrantu. Je to puzzle z laciných klišé, frází, floskulí a sraček. Naivní až běda - spíš až infantilní. Logická soudržnost naprosto nulová. Empiricky vzato - neúnosně zoufalé a dětinské. Přijde mi to, jako by někdo sestříhal z Bravíčka nějaké věty a poslepoval je dohromady. Pokud je ti méně jak 15 chlape, pracuj na sobě a třeba to bude dobré. Pokud víc, vzdej to.
tangens, ty vole, kolik ti je? ja vubec nevim, o cem to tu mluvis (vim moc dobre, o cem tu mluvis :-))
obavam se, ze te po tvem stavajicim komentari, strcim cca 3x az 4x do kapsy co se tyce emocionalni inteligence. delas si stejne rychle zavery, jako vetsina lidi, aniz bys me znal. jsem jen nejaka tva projekce, co se mnou nema co delat a tudiz jsi tim dost nudny az otravny a to mi nejde o zadnou hru ve stylu kdo vyhraje nebo prohraje. v zivote jednoznacne vitezi ten, kdo nehraje, tudiz nepredstira.
tady daniela ma aspon trochu sebereflexe, jak jde videt a ty me nedrazdi nebo muzem rozjet skypovou terapii a udelam z tebe cloveka (ale bude to drahe, zatim se jevis jako z tech tezsich pripadu :-))
Diskuse, jež nemá vítěze ani poraženého, zpěv ptáka za oknem a mravenci ve vlasech... co víc by si člověk mohl přát.. Snad jen nového cvokaře... Ten starý je v blázinci. Vyléčila jsem ho z normality. Už mu taky jebe.... Až se vyléčíme všichni, budeme si rozumět.
studovani psychy se nejlepe dela pres nezavisle medium, kterym byva clovek, co umi pokladat jednoduche otazky a daniela si na ne sama pro sebe odpovi. z me strany nezaznelo, ze bych to mel byt ja. a pro tangense: pochybujes o tom? :-)
pry jsem.. trochu blazen... ale jsem..
si toho vědoma :P
introspekce je na denním pořádku,
nevěřim tomu, že mužete prostudovat moji psychu, lepe než ja sama..
a pokud ano, tak kloubouk dolu pane oran.. a Tangens: děkuji :)
ja neprudim. tento text nahradi nejlepe obecna psychologie a trocha kvalitni sebereflexe. nechapu proc to tipujete. a naopak obecnou pravdu lze v tomto pripade zachytit velmi dobre, dokonce to primo nabada k prostudovani autorciny psychy :-)
tak nejak to bude, ... však jen kdo nic nedělá, nic nepokazí... vim, že je to jen nějaky omezeny pohled na věc, nikoliv pravda obecna, tu lze jen těžko zachytit.... dík za názor :)
tohle neni uvaha a navic postradam smysl tohoto textu, nez je ten, ze autorka ma problem srovnat se s realitou a snazi se z toho vypsat.
o dost horsi je, ze nevi, ze to co napsala, je pouze jeji videni reality a zbytecne podsouva ctenari sve zavery jako obecnou pravdu.
text by se hodil do redakce blesku.
Je to náročné obsáhnout obraz dnešní společnosti,.. tento článek je pouze shrnutí jednoho týdnu mého života, kdy jsem postřehla vše z toho, o čem píšu.. ale sama na to nahlížím velice pozitivně, spíše jako k příležitosti si uvědomit situaci (převážně naší vnitřní), popřípadě ji změnit (anebo taky ne)... cílem článku nebylo mazat med kolem úst :)
Dík za komentáře :))
aleš-novák
21. 06. 2013nicméně téma popsané v článku má své jasné přírodní kořeny, nevidím v tom nic negativního :o)
aleš-novák
21. 06. 2013rivalita a strach z nebezpečí je v přírodě naprosto přirozená. Člověk si musí vypěstovat tyhle zásadní "instinkty", aby dokázal přežít. Vše ostatní už je jen navíc, otázka svobodné volby.
dobře, nesnášejte to, když vám to dělá radost.. doba není strašná, jen na něco poukazuji, tak to berte s nadhledem
Upřímně řečeno- nesnáším mravokárný texty o tom, jak je to na světě strašný, jak je hrozná doba. Jak nikdo nežije, je ve stresu, žene se jen za penězma. "Kritiky společnosti" by měly něco vypovídat, mluvit k věci a ne vzít všechno šmahem. To si to jdem hodit, ne?